20 Nd 158/2022-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů se sídlem v Praze 4, Milevská č. 2095/5, identifikační číslo osoby 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Opatovická č. 1659/4, proti povinnému A. A. S., narozenému dne XY, naposledy bytem XY, se sídlem podnikání v XY, identifikační číslo osoby XY, pro 8 165 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 1166/2021, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 1166/2021, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Soudní exekutor Mgr. Pavel Preus, Exekutorský úřad Praha 8, podal dne 8. 12. 2021 u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 8 165 Kč s příslušenstvím. Usnesením ze dne 15. 2. 2022, č. j. 15 EXE 1166/2021-27, vyslovil Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.
s. ř.“), neboť povinný má od 11. 4. 2012 ukončený trvalý pobyt na území České republiky. Z výpisu z živnostenského rejstříku vyplývá, že od 22. 2. 2021 má povinný jako sídlo podnikání zapsanou adresu XY, na kterou mu v řízení sp. zn. 12 C 39/2021 byla do schránky dodána zásilka od soudu. Jiná adresa pobytu povinného nebyla zjištěna. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Příslušnost exekučního soudu upravuje § 45 exekučního řádu. Z odstavce 2 tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo.
Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o.
s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. výše citované usnesení sp. zn. 31 Nd 316/2013).
Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn.
31 Nd
200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 o.
s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 4 Nd 113/2008) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.
11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky). V posuzované věci není v současné době na území České republiky evidován žádný pobyt povinného, ale vzhledem k tomu, že z výpisu z živnostenského rejstříku plyne, že má povinný od 22. 2. 2021 zapsáno sídlo podnikání na území České republiky na adrese XY, lze předpokládat, že v místě podnikání bude mít eventuálně exekučně postižitelný majetek.
Proto se jeví v souladu se zásadou hospodárnosti a s ohledem na absenci jiných relevantních okolností, aby byl Obvodní soud pro Prahu 5, v jehož obvodu má povinný sídlo podnikání, určen podle § 11 odst. 3 ve spojení s § 105 odst. 2 o. s. ř. místně příslušným soudem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 4. 2022
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu