20 Nd 16/2026-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci zůstavitele L. Š., vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 35 D 1116/2025, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 35 D 1116/2025 se přikazuje Okresnímu soudu ve Zlíně.
Okresní soud v Děčíně usnesením ze dne 11. září 2025, č. j. 35 D 1116/2025-5, zahájil řízení o pozůstalosti po zůstaviteli L. Š.
Okresní soud v Děčíně předložil Nejvyššímu soudu žádost manželky zůstavitele ze dne 23. října 2025, aby byla věc z důvodu vhodnosti přikázána k Okresnímu soudu ve Zlíně. Manželka zůstavitele svůj návrh odůvodnila svým zdravotním stavem, věkem, vzdáleností města Děčín, složitostí pozůstalosti, i skutečností, že 4 z 5 dědiců bydlí v obvodu Okresního soudu ve Zlíně. Všichni dědicové vyjádřili s návrhem manželky zůstavitele souhlas.
Podle § 12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odst. 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odst.2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě podle § 98 odst. 1 z. ř. s.), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. května 2015, sp. zn. 30 Nd 159/2015). Nejvyšší soud má za to, že s ohledem na okolnosti případu lze u soudu, k němuž je v projednávané věci navrhována delegace, důvodně očekávat rychlejší a hospodárnější průběh řízení.
S přihlédnutím k tomu, že s navrženou delegací vyslovili souhlas všichni dědicové zůstavitele, Nejvyšší soud jako soud nejblíže nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně podle § 12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 2. 2026
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu