20 Nd 198/2022-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci žalobce J. Š., narozeného XY, bytem v XY, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. ledna 2022, č. j. 33 Nd 584/2021-6, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu,
I. Řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. ledna 2022, č. j. 33 Nd 584/2021-6, se zastavuje.
II. Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Václava Dudy, JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka, uplatněná žalobcem k usnesení Nejvyššího soudu ze dne19. ledna 2022, sp. zn. 33 Nd 584/2021, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Podáním ze dne 21. 3. 2022 napadl žalobce v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu žalobou pro zmatečnost adresovanou Nejvyššímu soudu. Uplatňuje zmatečnostní důvod zakotvený v § 229 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil. Žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 o. s. ř. představuje mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout toliko v zákoně vymezená pravomocná rozhodnutí soudu prvního stupně nebo soudu odvolacího, kterými bylo řízení skončeno, a to z důvodů zde uvedených.
Podle ustanovení § 235a odst. 1 a 2 o. s. ř. žalobu pro zmatečnost projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni; žalobu podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř. projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2 o. s. ř.). Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li stanoveno jinak. Jelikož rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze napadnout žalobou pro zmatečnost, neupravuje občanský soudní řád ani funkční příslušnost soudu k projednání takové žaloby.
Nedostatek funkční příslušnosti soudu představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, ke kterému soud přihlíží kdykoli za řízení (§ 103 o. s. ř.). Nejvyšší soud, jemuž byla žaloba předložena, proto řízení o ní zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ř. Podáním ze dne 19. 3. 2022, doručeným Nejvyššímu soudu současně s žalobou pro zmatečnost, žalobce uplatnil námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Václava Dudy, JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka. Senát složený z těchto soudců usnesením ze dne 19.
1. 2022, č. j. 33 Nd 584/2021-6, rozhodl o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. 26 Nd 259/2021. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 15a odst. 2 o.
s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne. V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H.
Beck, pod
číslem C 8020, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo skončeno, je opožděná. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil námitku podjatosti podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 24. 3. 2022, tedy až poté, co bylo řízení vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Nd 584/2021, skončeno, je jeho námitka opožděná. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti podle § 16 odst. 2 o. s. ř. jako opožděnou odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž žalobce tuto námitku odůvodňoval.
Výrok o náhradě nákladů řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 4. 2022
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu