Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Nd 215/2022

ze dne 2022-04-13
ECLI:CZ:NS:2022:20.ND.215.2022.1

20 Nd 215/2022-20

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Air Bank a.s. se sídlem v Praze 6, Evropská č. 2690/17, identifikační číslo osoby 29045371, proti povinnému D. M., narozenému dne XY, naposledy bytem v XY, pro 57 349,99 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 374/2022, o určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 374/2022, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno – venkov, podal dne 7. 2. 2022 u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 57 349,99 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 7. 2020, č. j. 26 C 173/2020-24 (dále též jen „exekuční titul“). Usnesením ze dne 25. 2. 2022, č. j. 36 EXE 374/2022-17, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 5 svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.

s. ř.“). Zjistil, že povinný má v exekučním návrhu uvedenou adresu XY, avšak neprochází informačním systémem základních registrů, centrální evidencí obyvatel, ani „czechpointem“, a není uveden v evidencích Cizineckého informačního systému. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř.

vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 45 odst. 2 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.

Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o.

s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. výše citované usnesení sp. zn. 31 Nd 316/2013).

Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn.

31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 o.

s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 4 Nd 113/2008) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.

11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky). V posuzované věci není v současné době na území České republiky evidován žádný pobyt či výdělečná činnost povinného. Jestliže exekuční řízení bylo zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 5, jeví se v souladu se zásadou hospodárnosti a s ohledem na absenci jiných relevantních okolností, aby byl Obvodní soud pro Prahu 5 určen podle § 11 odst. 3 ve spojení s § 105 odst. 2 o.

s. ř. místně příslušným soudem.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 4. 2022

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu