20 Nd 468/2025-87
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobce R. B., zastoupeného JUDr. Martinou Ďurďovič, advokátkou se sídlem v Trutnově, Horská 97, proti žalované M. B., zastoupené Mgr. Lenkou Bobaj Žváčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Heršpická 800/6, o snížení výživného zletilého dítěte, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 33 C 331/2024-82, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Brno-venkov pod č. j. 33 C 331/2024-82 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Praha-západ.
Žalobou podanou u Okresního soudu Brno-venkov (dále „okresní soud“) dne 6. 12. 2024 se žalobce jako otec domáhá vůči žalované zletilé dceři snížení výživného stanoveného pro její osobu na základě rozsudku okresního soudu ze dne 26. 9. 2022, č. j. P 496/2013-697, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2023, č. j. 13 Co 275/2022-755, tak, že namísto v současné době měsíčně hrazené částky 15 000 Kč by nově hradil k jejím rukám počínaje dnem 1. 9. 2023 částku 5 000 Kč. Dne 24. 6.
2025 žalobce navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Praha-západ, a to s ohledem na zásadní změnu jeho zdravotního stavu. Svůj návrh žalobce odůvodnil tvrzením, že je onkologickým pacientem, v měsíci červnu 2024 mu byla zjištěna rakovina, a to nádor na mozku. Posléze musel být urgentně operován, následně byla nasazena rychlá a agresivní léčba, a i přes postupně zlepšující se stav byla žalobci zjištěna trombóza v noze. V důsledku zjištěné nemoci žalobce okamžitě přišel o svůj příjem, byl v pracovní neschopnosti.
Ačkoli se začal postupně vracet do zaměstnání, zůstává jeho prognóza nejistá. Od zahájení řízení se jeho zdravotní stav opět zhoršil, počátkem tohoto roku byla zjištěna recidiva nádorového onemocnění a s tím spojená další operace. V současné době proto opět podstupuje náročnou léčbu, která ho ovlivňuje ve všech oblastech běžného života. Jím navrhovaná delegace místní příslušnosti ve prospěch Okresního soudu Praha-západ má své opodstatnění v dobré dojezdové vzdálenosti. S ohledem na zdravotní stav je pro něj náročnější cestování na větší vzdálenosti, zvlášť, pakliže by v řízení mělo být nařízeno vícero jednání.
Důvody tedy žalobce spatřuje v hospodárnosti a rychlosti řízení. K průkazu svých tvrzení žalobce předložil ambulantní nález vystavený dne 24. 6. 2025 MUDr. Bc. Helenou Hlaváčovou, dále ambulantní lékařskou zprávu ze dne 7. 7. 2025 vydanou MUDr. Lukášem Tittlebachem a zprávu z lékařského vyšetření, které provedla MUDr. Anežka Galatíková dne 10. 7. 2025. Žalovaná se ve svém podání ze dne 6. 7. 2025 k navrhovanému přikázání věci jinému soudu vyjádřila, že s delegací k Okresnímu soudu Praha-západ nesouhlasí.
K důvodům žalobce uvedla, že jeho náročnější cestování k soudu není natolik výjimečnou okolností, aby ospravedlnila zásadu vyjádřenou v čl. 38 odst. 1 Listiny, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, není-li cestování nemožné, popř. lékaři přímo zakázané. Situace je snadno řešitelná tak, že soudní jednání může proběhnout formou videokonference. Ve věci totiž nejsou k výslechu navrženi žádní svědci, a lze tak předpokládat dokazování pouze v rozsahu účastnických výpovědí a čtení listinných důkazů.
S ohledem na zásadu rychlosti řízení je vhodné, aby věc projednal Okresní soud Brno-venkov, neboť lze očekávat, že u tohoto soudu bude věc dříve projednána a rozhodnuta. Delegace také neodpovídá požadavku hospodárnosti řízení, vzniknou-li cestováním do Prahy náklady nejen žalované, ale rovněž oběma právním zástupcům. Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s.
ř.“), může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a Okresnímu soudu Praha-západ dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, a pro jejíž určení jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.
listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny zákonné předpoklady, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. Jak Nejvyšší soud uvedl např. v usnesení ze dne 27. března 2001, sp. zn. 5 Nd 74/2001, v usnesení ze dne 13. června 2012, sp. zn. 28 Nd 111/2012, či v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 28 Nd 235/2012, úvaha o vhodnosti delegace musí zahrnovat i posouzení poměrů účastníků tak, aby některý z nich nebyl rozhodnutím o navrhované delegaci (ať už pozitivním, nebo negativním) nápadně znevýhodněn v přístupu k soudu a v možnosti uplatňovat zde svá práva.
V projednávané věci byla místní příslušnost Okresního soudu Brno-venkov založena procesním postavením žalované (tj. jejím obecným soudem) podle § 84 o. s. ř., přičemž v řízení jde o revizi poměrů žalobce povinného k hrazení výživného ve prospěch zletilé dcery, a tedy přezkoumání podmínek a důvodů pro přiznání nároku, o němž již dříve Okresní soud Brno-venkov v řízení pod sp. zn. P 496/2013 rozhodoval.
U jmenovaného soudu se tudíž nachází rovněž spisový materiál využitelný pro současné řízení, z čehož lze důvodně předpokládat, že případné dokazování bude možné provést hospodárněji a rychleji u původního soudu. Zdravotní stav žalobce, jakkoli je vážný, umožňuje jeho fyzickou přítomnost u příslušného soudu, byť s většími cestovními obtížemi. Lze rovněž usuzovat, že přítomnost žalobce na všech nařízených ústních jednání a v průběhu celého dokazování nebude zcela nezbytná. Současně není vyloučeno, že žalobce nezahájí obdobné řízení vůči nároku na výživné stanoveného ve prospěch sourozence žalované, nezl. AAAAA, čímž by se vhodnost zachování jediného sudiště o to více znásobovala. Nejvyšší soud proto návrhu žalobce na přikázání věci jím označenému soudu nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 8. 2025
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu