20 Nd 560/2025-112
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci žalobce D. Č., proti žalovanému Bytové družstvo obyvatel 1883/4, se sídlem v Ostravě, Ludvíka Podéště 1883/5, identifikační číslo osoby 25372912, o zaplacení úroků za nevyplacení vypořádacího podílu za družstevní byt a náhradu škody, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 15 Cm 37/2024, o námitce podjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci vznesené žalobcem, t a k t o:
Soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ondřej Hruda, Ph.D., není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 129/2025.
1. Vrchní soud v Olomouci vede pod sp. zn. 5 Cmo 129/2025 řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 3. 2025, č. j. 15 Cm 37/2024-65.
2. Žalobce ve svém podání ze dne 18. 9. 2025 vznesl námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ondřej Hrudy, Ph.D. (dále rovněž „dotčený soudce“), ve které tvrdí, že dotčený soudce „v minulosti zalhal a soudně potvrdil, že žalobce vydělává statisíce“, čímž žalobce poškodil v souvislosti s trestním stíhání žalobce za neoprávněné podnikání. „Ve všech dalších rozsudcích“ dotčený soudce „tuto lež opakuje, aniž by prokázal pravdivost“, rovněž „osobně, anebo přes jiné soudce“ brání tomu, aby byl žalobce osvobozen od soudních poplatků. Žalobce proto na dotčeného soudce podá v nejbližších dnech žalobu o náhradu škody a šíření lživých informací, takže soudci vznikne „další důvod se mstít“. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby byl dotčený soudce „prohlášen za podjatého a aby mu bylo zabráněno účinkovat ve všech sporech s žalobcem“.
3. Dotčený soudce ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že k žalobci ani žalovanému nemá žádný vztah a nemá žádný zájem na výsledku věci projednávané u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 129/2025. Jde-li o námitku, že měl podle žalobce „zalhat“, byl tím patrně míněn rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2023, č. j. 5 Cm 5/2021-98, v němž jako samosoudce posoudil jednání žalobce jako nekalosoutěžní a uložil mu povinnost uhradit přiměřené zadostiučinění. Ke každé konkrétní věci je přiřazen jako člen senátu 5 Cmo v souladu s rozvrhem práce Vrchního soudu v Olomouci, proto soudce odmítá jakoukoli angažovanost ve sporech, jichž je žalobce účasten.
4. Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
5. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. se určuje, že o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
7. Podle ustálené rozhodovací praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sb. rozh. obč.) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání, např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování, a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo obdobným vztahem, jemuž na roveň může být v konkrétním případě vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
8. O žádný ze shora uvedených případů však v projednávané věci nejde, nejsou-li v posuzované věci zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné seznat důvod pochybnosti o nepodjatosti dotčeného soudce při projednávání a rozhodování ve věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 129/2025. Uvedený soudce totiž podle vlastního vyjádření nemá k věci a k účastníkům řízení žádný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. relevantní poměr, který by jej mohl z projednávání a rozhodnutí věci diskvalifikovat. Podjatost soudce nelze dovodit ani z údajů obsažených v podání žalobce, který své námitky opírá o skutečnosti spjaté s postupem soudce při jeho rozhodování, tj. že dotčený soudce v minulosti rozhodoval vůči žalobci nepříznivě (viz § 14 odst. 4 o. s. ř.).
9. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku jmenovaný soudce není vyloučen z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. 11. 2025
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu