USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D. a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka, v právní věci žalobce M. K., zastoupeného JUDr. Davidem Novákem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6, Na Okraji č. 439/44, proti žalovaným 1) Dražební společnosti MORAVA s.r.o., se sídlem ve Zlíně, Dlouhá č. 4433, IČO 26275953, zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská č. 316/12, 2) JUDr. Lukáši Holému, se sídlem v Praze 7, Přístavní č. 321/14, IČO 73629669, jako insolvenčnímu správci dlužníka – žalobce, zastoupenému JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 7, Přístavní č. 321/14, 3) ROBOT WORLD s.r.o., se sídlem v Náchodě, Běloveská č. 944, IČO 49813366, zastoupené JUDr. Ing. Pavlem Bürgerem, advokátem se sídlem v Praze, Šrobárova č. 2002/40, o neplatnost dražby, za účasti města Náchod, se sídlem městského úřadu v Náchodě, Masarykovo náměstí č. 40, IČO 00272868, zastoupeného JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Malostranské náměstí č. 5/28, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaných, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 35 C 12/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 14. prosince 2023, č. j. 58 Co 209/2023-283, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit prvému žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Adama Rakovského, advokáta se sídlem v Praze 2, Václavská č. 316/12. III. Žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Petra Voříška, Ph.D., advokáta se sídlem v Praze 7, Přístavní č. 321/14. IV. Žalobce je povinen zaplatit třetímu žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Pavla Bürgera, advokáta se sídlem v Praze, Šrobárova č. 2002/40. V. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaných na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Petra Šťovíčka, Ph.D., advokáta se sídlem v Praze 1, Malostranské náměstí č. 5/28.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 14. 12. 2023, č. j. 58 Co 209/2023-283, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v tomto ustanovení, podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu je (v závěru, že v projednávané věci není žalobce aktivně legitimován k podání žaloby na neplatnost dražby) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby se v zákonem určené době tří měsíců ode dne konání dražby může domáhat jen některá z osob uvedených v ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.
1. 2006, sp. zn. 29 Odo 294/2003 nebo ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 777/2006). Z judikatury Nejvyššího soudu rovněž plyne, že mezi aktivně legitimované účastníky k podání žaloby na neplatnost dražby podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách nelze zahrnout insolvenčního dlužníka (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2602/2005 nebo ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2006/2020). Shora uvedené ustanovení přitom bylo z hlediska oprávněnosti žaloby podané dlužníkem opakovaně přezkoumáno Ústavním soudem a bylo shledáno ústavně konformním (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 14.
7. 2011, sp. zn. I ÚS 1283/11, ze dne 27. 12. 2019, sp. zn. III ÚS 3776/19 nebo ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. II ÚS 2790/20). Recentním rozhodnutím k problematice aktivní věcné legitimace k podání žaloby na neplatnost veřejné dobrovolné dražby je usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2942/2023, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2024, sp. zn. II. ÚS 906/24. Odkazuje-li dovolatel na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11.
2014, sp. zn. 21 Cdo 953/2014, uveřejněný pod č. 48/2015 ve Sb. rozh. obč., z nějž podle dovolatele plyne, že lze okruh aktivně legitimovaných osob z důvodů zvláštního zřetele hodných rozšířit, pak přehlíží, že v odkazované věci soud posuzoval jinou situaci, a to situaci, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, respektive situaci, kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku (předmětu dražby) z majetkové podstaty.
V projednávané věci je však situace odlišná, neboť odvolací soud vyšel ze závěru, že již nastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.