21 Cdo 1836/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D. a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně A. M., proti žalovanému Zemědělskému družstvu Dubicko se sídlem v Dubicku, IČO 00150096, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, o žalobě pro zmatečnost podané S. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 18. prosince 2009 č.j. 12 Co 421/2009-36, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 17 C 15/2007, o dovolání S. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. prosince 2010 č.j. 12 Co 223/2010-108, takto :
I. Dovolání S. M. se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání S. M. proti výroku usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. prosince 2010 č.j. 12 Co 223/2010-108, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 24.3.2010 č.j. 17 C 15/2007-62, pro vady, pro něž nebylo možné v odvolacím řízení pokračovat, není přípustné podle ustanovení § 237, § 238 a § 238a o.s.ř., a to již proto, že napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno ani změněno rozhodnutí soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání nevyplývá rovněž z ustanovení § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li odvolací soud podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. a § 211 o.s.ř. odvolání pro vady, jež brání jeho projednání (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2004 sp. zn. 29 Odo 829/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 72, ročník 2005). Z uvedeného vyplývá, že proti výroku usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu dovolání přípustné.
Vzhledem k tomu, že dovolání S. M. směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť S. M. s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. září 2011
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu