21 Cdo 2036/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. K., proti
žalované A., a.s., zastoupené advokátkou, o určení neplatnosti výpovědi z
pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. 61 C 22/98, o
odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.února 2001,
č.j. 16 Co 301/2000-152, takto :
I. Řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
2. února 2001, č.j. 16 Co 301/2000-152, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Krajský soud v Ostravě [poté, co rozsudkem ze dne 29.9.1999, č.j. 16 Co
301/99-112, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 13.11.1998, č.j.
61 C 22/98-18, jímž byla ve vztahu k žalované (jejímu právnímu předchůdci M.
ch. z., a.s., zamítnuta žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru daná
žalovanou žalobci dne 1.12.1997 je neplatná] - usnesením ze dne 2.2.2001, č.j.
16 Co 301/2000-152, nepřipustil změnu žaloby, kterou se žalobce domáhal, aby mu
žalovaná zaplatila částku 117,850.750,- Kč. Vycházeje z toho, že žalobce
uplatnil v odvolacím řízení v této věci podáním ze dne 7.1.1999 vůči žalované
další nároky [a) „ušlý výdělek za období 1-12/1998“ 98.000,-Kč, b) „odchodné“
2.000,- Kč, c) „náklady v souvislosti se sepisem odvolání“ 2.090,- Kč, d)
„platba za zlepšený projekt zkapalňování rajského plynu“ 117,650.750,- Kč, e)
„poplatek za neoprávněné postižení“ 100.000,- Kč, celkem 117,852.840,- Kč],
považoval toto podání za změnu žaloby a dovodil, že nároky uplatněné žalobcem
„pod body a), b), d) a e)“ ve výši 117,850.750,- Kč (kromě požadavku na náhradu
„nákladů v souvislosti se sepisem odvolání“ 2.090,- Kč, když o náhradě nákladů
odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve věci 16 Co 301/99) s projednávanou věcí,
tj. s určením neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, nesouvisí. Protože
výsledky dosavadního řízení nemohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu,
dospěl krajský soud k závěru, že podmínky pro připuštění změny žaloby podle
ustanovení § 95 o.s.ř. nejsou splněny; usnesení obsahovalo poučení, že proti
němu není odvolání přípustné.
Podáním ze dne 30.4.2001 adresovaným Krajskému soudu v Ostravě („přes
Okresní soud v Ostravě“) a označeným jako „Zrušení-odmítnutí usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 2.2.2001, dle kterého se nepřipouští změna žaloby, aby
žalovaná strana zaplatila Kč 117 850, 750,-“, se žalobce domáhá zrušení tohoto
usnesení.
Nejvyšší soud České republiky, kterému byla věc předložena soudem prvního
stupně k projednání a rozhodnutí, postupoval podle Občanského soudního řádu ve
znění účinném do 31.12.2000 – dále jen „o.s.ř.“ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I,
bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po
přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o podání žalobce ze dne 30.4.2001,
jež lze - posuzováno podle jeho obsahu - považovat za odvolání proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě (kterému bylo také adresováno) ze dne 2.2.2001, č.j.
16 Co 301/2000-152 (srov. § 41 odst.2, § 42 odst. 4, § 205 odst. 1 o.s.ř.),
musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno.
Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (srov. §
10 odst. 1 o.s.ř.).
Odvolání je podle ustanovení § 201 o.s.ř. řádným opravným prostředkem, jímž
může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon
nevylučuje.
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném
opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu
(srov. § 10a, § 236 odst. 1 o.s.ř.).
Z citovaných ustanovení vyplývá, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu
odvolacího zákon odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o
rozhodnutí ve věci nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta
procesní rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž
by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně.
V posuzovaném případě Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2. 2. 2001, č.j.
16 Co 301/2000-152, nepřipustil změnu žaloby, kterou se žalobce v průběhu
odvolacího řízení domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 117,850.750,- Kč.
Usnesení krajského soudu o nepřipuštění změny žaloby, vydané v rámci odvolacího
řízení, je usnesením odvolacího soudu.
Funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského
soudu jako soudu odvolacího občanský soud řád neupravuje; nedostatek funkční
příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem
je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o.s.ř.). Řízení o
odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud České
republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je
funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím
odvolacích soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.5.2001,
sp.zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod číslem 85,
ročník 2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.6.2002, sp.zn. 29 Odo
433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 139, ročník 2002).
Protože zde není – jak výše uvedeno – soudu, který by byl funkčně příslušný k
rozhodnutí o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
2. 2. 2001, č.j. 16 Co 301/2000-152, Nejvyšší soud České republiky řízení o
tomto podání žalobce zastavil (§ 243c, § 104 odst. 1 věta první o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř.,
neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že řízení o jeho podání ze
dne 30.4.2001 bylo zastaveno, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované
žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2002
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu