USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně Europrom s. r. o. se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 695/24, IČO 47471492, zastoupené Mgr. Janem Švarcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 695/24, proti žalovaným 1) CLAIMS GROUP s. r. o. se sídlem v Kroměříži, Tovačovského č. 318/18, IČO 03817903, a 2) Dražební společnost MORAVA s. r. o. se sídlem ve Zlíně, Dlouhá č. 4433, IČO 26275953, o nepřípustnost prodeje zástavy, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 18 C 97/2023, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. října 2023, č. j. 58 Co 203/2023-57, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
řízení pro nezaplacení soudního poplatku (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II), a výrokem II rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně, namítajíc rozpor usnesení s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v otázce počítání konce běhu lhůty k úhradě soudního poplatku v případě jeho zaplacení kolkovými známkami.
3. Okresní soud předložil spis dovolacímu soudu, aniž by dovolatelku vyzval k úhradě soudního poplatku z dovolání, domnívaje se (nesprávně), že dovolání není přípustné podle ustanovení § 238 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a proto ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SOP“ nebo „zákon o soudních poplatcích“), o poplatkové povinnosti rozhoduje až dovolací soud.
4. Vzhledem k tomu, že přípustnosti dovolání nebrání žádná překážka uvedená v ustanovení § 238 o. s. ř. [nepřípustnost dovolání nezakládá ustanovení § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř., jak se (pravděpodobně) domníval odvolací soud, neboť toto ustanovení míří pouze na případy rozhodnutí o žádosti o osvobození od poplatkové povinnosti a rozhodnutí o povinnosti zaplatit soudní poplatek], Nejvyšší soud usnesením ze dne 6. 9. 2024, č. j. 21 Cdo 2245/2024-81, které bylo dovolatelce doručeno dne 10. 9. 2024 (a jejímu zástupci dne 18. 9. 2024), vyzval dovolatelku, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. 10. 2023, č. j. 58 Co 203/2023-57, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč, a zároveň dovolatelku poučil, že nebude-li uvedený soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
5. Proti této výzvě dovolatelka namítla, že „je nezákonná“, a s poukazem na ustanovení § 11 odst. 2 písm. n) zákona o SOP dovodila, že se na ni vztahuje zákonné osvobození od poplatkové povinnosti. Má za to, že toto ustanovení je třeba „… analogicky vztáhnout rovněž na žalobce, neboť nemůže disponovat svým majetkem a logicky nemůže ani hradit soudní poplatky …“.
6. K této námitce Nejvyšší soud uvádí následující.
7. Z obsahu spisu se podává, že podáním ze dne 23. 1. 2023, doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži téhož dne a doplněným podáním ze dne 22. 2. 2023, se žalobkyně domáhala určení, že „prodej zástavy, a to pozemků parc č. XY a XY v k. ú. XY, je nepřípustný“. Usnesením ze dne 15. 3. 2023 byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 5 000 Kč, žádost žalobkyně o osvobození od povinnosti platit poplatek byla usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 10. 5. 2023, č. j. 18 C 97/2023-40, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 28. 6. 2023, zamítnuta. Usnesením ze dne 17. 7. 2023 Okresní soud v Kroměříži opětovně vyzval žalobkyni k úhradě soudního poplatku. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 11. 10. 2023, č. j. 58 Co 203/2023-57, potvrdil výrokem I usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 7. 8. 2023, č. j. 18 C 97/2023-50, kterým tento soud zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II), a výrokem II rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 9. 11. 2023, dovolání bylo doručeno soudu prvního stupně dne 9. 2. 2024.
8. Z údajů o insolvenci, uveřejněných ve veřejném (insolvenčním) rejstříku, potom vyplývá, že insolvenční řízení bylo proti žalobkyni zahájeno na základě vyhlášky Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2023, č. j. MSPH 59 INS 9650/2023-A-2, s účinky zahájení insolvenčního řízení ke dni 15. 6. 2023 v 14:02 hodin. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2023, č. j. MSPH 59 INS 9650/2023-A-17, byl zjištěn úpadek dlužníka a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs, účinky nastaly téhož dne v 11:32 hod. Kupní smlouvou ze dne 18. 7. 2024, uzavřenou mezi insolvenčním správcem a fyzickou osobou, byly v bodě 7 tohoto odůvodnění specifikované nemovitosti prodány [§ 286 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“)], kupní smlouva byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 14. 8. 2024. 8. Od poplatku jsou osvobozeni insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku [§ 11 odst. 1 písm. n) zákona o SOP]. 9. Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení; právo na uspokojení ze zajištění přitom náleží v případě zajištěné podmíněné pohledávky i dojde-li ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po zahájení insolvenčního řízení; to platí obdobně v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po zahájení insolvenčního řízení [§ 109 odst. 1 písm. b) IZ]. 10. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku (§ 140a odst. 1 IZ). 11. Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou (§ 246 odst. 1 IZ). 12. V době, kdy rozhodoval odvolací soud o potvrzení usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku z návrhu (11. 10. 2023), již nastaly účinky zjištění úpadku žalobkyně a prohlášení konkursu na její majetek (28. 8. 2023), žalobkyni tak bylo nutno považovat za dlužníka s dispozičním oprávněním pouze do této doby, tedy do dne 28. 8. 2023 [srov. ustanovení § 229 odst. 3 písm. b), c) IZ, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2017, sp. zn.
33 Cdo 2055/2015, které bylo uveřejněno jako R 97/2018 Sb. rozh. obč.], potom již nikoliv. 13. Pakliže žalobkyně podala dovolání proti usnesení odvolacího soudu dne 9. 2. 2024, a vznikla-li podáním dovolání poplatková povinnost [srovnej ustanovení § 2 odst. 5, § 4 odst. 1 písm. c) zákona o SOP], žalobkyni již v době vzniku poplatkové povinnosti nesvědčilo postavení dlužníka s dispozičním oprávněním, a proto není podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. n) zákona o SOP od poplatkové povinnosti osvobozena. 14. K věci lze dále podotknout, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně (v postavení zástavního dlužníka) se domáhá určení nepřípustnosti prodeje zástavy proti zástavnímu věřiteli a dražebníku podle ustanovení § 46a, § 46b zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVD“), veřejná nedobrovolná dražba se k návrhu zástavní věřitelky měla
konat dne 1. 3. 2023. 15. S ohledem na účinky žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy (srov. ustanovení § 46b odst. 1 ZVD, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 21 Cdo 995/2019, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod publikačním číslem 79/2020), dražba v uvedeném termínu neproběhla a až do ukončení řízení o nepřípustnost prodeje zástavy proběhnout nemohla (srov. ustanovení § 46b odst. 4 ZVD). 16. Pakliže ovšem v průběhu řízení o žalobě na nepřípustnost prodeje zástavy bylo zahájeno insolvenční řízení ve vztahu k zástavnímu (a zároveň obligačnímu) dlužníku, byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs na zástavního dlužníka, s ohledem na účinky těchto právních skutečností ve vztahu k zástavnímu věřiteli (srov. ustanovení § 109 odst. 1 IZ), resp. dražebníku (srov. ustanovení § 246 odst. 1 IZ), je zřejmé, že žaloba na nepřípustnost prodeje zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě se vůbec poměrů insolvenčního řízení nemůže dotknout (veřejná nedobrovolná dražba k návrhu zástavního věřitele, která se týká majetku insolvenčního dlužníka, vůbec v režimu ustanovení § 36 a násl. ZVD nemůže proběhnout). 17. Protože dovolatelka dosud nezaplatila soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byla vyzvána usnesením ze dne 6. 9. 2024, č. j. 21 Cdo 2245/2024-81, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. 10. 2023, č. j. 58 Co 203/2023-57, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. 18. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.