Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Cdo 2254/2014

ze dne 2014-10-30
ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2254.2014.1

21 Cdo 2254, 2256/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.

Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Zbyňka Poledny v

právní věci žalobce S. M., proti žalované České republice - Městskému státnímu

zastupitelství v Brně, Polní č. 39, o ochranu osobnosti, o žalobě pro

zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23.

února 2011 č.j. 1 Co 1/2011-221 a o žalobě pro zmatečnost a dovolání podaných

žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. března 2013 č.j. 1

Co 85/2013-308, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 23/2007, o

dovoláních žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. října

2013 č.j. 1 Co 295/2013-364 a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne

28. listopadu 2013 č.j. 1 Co 294/2013-370, takto:

Řízení o dovoláních žalobce se zastavují.

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 10.10.2013 č.j. 1 Co

295/2013-364 potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.6.2013 č.j. 24

C 23/2007-337, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků

pro řízení o žalobě pro zmatečnost a pro řízení o dovolání a kterým byla

zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě pro

zmatečnost a pro řízení o dovolání podaných proti usnesení Vrchního soudu v

Olomouci ze dne 28. března 2013 č.j. 1 Co 85/2013-308, a usnesením ze dne

28.11.2013 č.j. 1 Co 294/2013-370 potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze

dne 12.6.2013 č.j. 24 C 23/2007-335, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození

od soudních poplatků a kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení

zástupce pro řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti usnesení Vrchního

soudu v Olomouci ze dne 23.2.2011 č.j. 1 Co 1/2011-221.

Proti těmto usnesením odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského

soudního řádu) projednal dovolání žalobce podle zákona 99/1963 Sb., občanský

soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 31.12.2013 (dále jen

"o.s.ř."), neboť napadená usnesení byla vydána v době do 31.12.2013 (srov. Čl.

II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění

pozdějších předpisů a některé další zákony), a po přezkoumání věci dospěl k

závěru, že v posuzovaném případě meritornímu rozhodnutí o dovolání brání

nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat

dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který

rozhodoval v prvním stupni.

Dovolatel musí být při podání dovolání zastoupen advokátem nebo

notářem [notář ovšem může dovolatele zastupovat jen ve věcech uvedených v

ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)]; uvedené

však neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání,

nebo je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně

samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v ustanovení § 21 o.s.ř., v

ustanovení § 21a o.s.ř. anebo v ustanovení § 21b o.s.ř., která má právnické

vzdělání, anebo je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle ustanovení

§ 26a o.s.ř., jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v

ustanovení § 26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání (srov. § 241

odst.1, 2 a 3 o.s.ř.). Je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší

územně samosprávný celek, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo

osobou uvedenou v ustanovení § 21 o.s.ř., v ustanovení § 21a o.s.ř., v § 21b

o.s.ř. anebo v ustanovení § 26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání

(srov. § 241 odst. 4 o.s.ř.).

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout

pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost

tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, který je

fyzickou osobou, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání

nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat

právní pomoc (advokátem), popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v

ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). V

případě, že dovolatelem je právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně

samosprávný celek (kraj), uvedená okolnost má za následek, že za něj musí

jednat osoba uvedená v ustanovení § 21 o.s.ř., v ustanovení § 21a o.s.ř. nebo v

ustanovení § 21b o.s.ř. anebo osoba uvedená v ustanovení § 26a odst. 3 o.s.ř.,

je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle ustanovení § 26a o.s.ř.,

která má právnické vzdělání, nebo že musí být při podání dovolání zastoupen

advokátem, popřípadě, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení § 3 zákona č.

358/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), notářem. Z ustanovení § 241 odst.

4 o.s.ř. současně vyplývá, že dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem

[jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení § 3 zákona č. 358/1992 Sb. (ve

znění pozdějších předpisů)] nebo osobou uvedenou v ustanovení § 21 o.s.ř., v

ustanovení § 21a o.s.ř. v ustanovení § 21b o.s.ř. anebo v ustanovení § 26a

odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání, ledaže by byla dovolatelem fyzická

osoba, která dosáhla právnické vzdělání.

Ustanovení § 241 o.s.ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení

dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího

řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení § 241b

odst. 2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o

dovolání.

Je-li dovolatelem fyzická osoba, která nemá právnické vzdělání, vyhoví

požadavku na tzv. povinné (nutné) zastoupení advokátem (notářem), jestliže

takovou osobu zvolí svým zástupcem a jestliže jejím prostřednictvím podá

dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolateli bylo

přiznáno osvobození od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.), mu soud na jeho žádost

ustanoví zástupcem advokáta, který bude dovolatele při podání dovolání

zastupovat; ustanovením advokáta pro podání dovolání (§ 30 o.s.ř.) je požadavek

na tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele splněn, jestliže dovolatel podá

prostřednictvím ustanoveného zástupce dovolání proti rozhodnutí odvolacího

soudu.

V posuzovaném případě žalobce, který je fyzickou osobou, nebyl při

podání dovolání proti usnesením odvolacího soudu zastoupen advokátem, a

nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranil ani na výzvu soudu

prvního stupně, která mu byla doručena dne 30.4.2014. Vzhledem k tomu, že

žalobce se opakovaně domáhá přiznání osvobození od soudních poplatků a

ustanovení zástupce z řad advokátů, Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací sám

posoudil, zda žalobce splňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 30 a § 138

o.s.ř. Kdyby totiž Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěl k závěru, že

dovolatel, který nevyhověl požadavku na povinné (nucené) zastoupení a jehož

žádostem o ustanovení zástupce z řad advokátů odvolací soud nevyhověl, přesto

splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení §

30 o.s.ř., pak dovolateli sám tohoto zástupce ustanoví; v opačném případě, tedy

dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů

nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto

nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. též

právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2014 sp. zn. 26

Cdo 3418/2013 nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.7.2014 sp. zn. 29 NSČR

82/2014).

V projednávané věci se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ztotožňuje

se závěry odvolacího soudu, že žalobce hodnověrným způsobem neprokázal své

majetkové poměry tak, aby bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky pro

přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 o.s.ř., a

že proto u žalobce nelze pokládat předpoklady pro ustanovení zástupce z řad

advokátů ve smyslu ustanovení § 30 o.s.ř. za splněné. Protože žalobce přes

výzvu soudu prvního stupně neodstranil nedostatek povinného (nuceného)

zastoupení dovolatele, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovoláních

žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 241b

odst. 2 a § 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí,

bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v

konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2014

JUDr. Ljubomír Drápal

předseda senátu