21 Cdo 2263/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci
žalobkyně ALKRON a.s., se sídlem v Jeseníku, Masarykovo nám. č. 150/24, IČO 253
99 764, zastoupené JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem v Ostravě,
Škroupova č. 1114/4, proti žalovanému Mgr. P. B., zastoupenému Mgr. Janem
Matějíčkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská č. 1222/33, o žalobě pro
zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.
srpna 2011 č. j. 57 Co 384/2011-208, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.
zn. 57 Co 384/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v
Olomouci ze dne 9. října 2013 č. j. 1 Co 299/2013-319, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9.10.2013
č. j. 1 Co 299/2013-319 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť
rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí
dovolacího soudu [srov. například závěr odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze
dne 18. července 2000, sp. zn. 21 Cdo 9/2000, kdy usnesení soudu o vyloučení
věci k samostatnému řízení (§ 112 odst. 2 o.s.ř.) má, i když je obsaženo ve
výroku rozsudku, povahu usnesení upravujícího vedení řízení (srov. § 167 odst.1
o.s.ř.), proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 písm. a) o.s.ř.),
dále pak odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 2.3.2006 sp. zn. III. ÚS
313/05.] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c
odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. srpna 2014
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu