Nejvyšší soud Usnesení procesní

21 Cdo 2465/2016

ze dne 2016-09-20
ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.2465.2016.1

21 Cdo 2465,2466,2467/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v právní věci žalobce A. V., za účasti M. K., o zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí vkladem, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 1/2011, o dovoláních žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. října 2013 č. j. 1 Co 408/2013-221 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. listopadu 2013 č. j. 1 Co 409/2013-224 a o dovolání M. K. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. července 2015 č. j. 1 Co 109/2015-366,

Dovolací řízení se zastavují.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Žalobce podal dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 10. 2013 č. j. 1 Co 408/2013-221 a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2013 č. j. 1 Co 409/2013-224. Podáním dovolání mu vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)], který činí podle položky č. 23 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč za každé z nich. Ačkoliv u žalobce nejsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 o. s. ř., neboť hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové poměry tak, aby bylo možno posoudit, zda vůbec splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., žalobce soudní poplatky za dovolání nezaplatil ve stanovené lhůtě ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2016 č. j. 21 Cdo 2465, 2466, 2467/2016-461.

Účastník M. K. podal dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 7. 2015 č. j. 1 Co 109/2015-366. Podáním dovolání mu vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích], který činí podle položky č. 23 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč. Ačkoliv u M. K. nejsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 o. s. ř., neboť hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové poměry tak, aby bylo možno posoudit, zda vůbec splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., M. K. soudní poplatek za dovolání nezaplatil ve stanovené lhůtě ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2016 č. j. 21 Cdo 2465, 2466, 2467/2016-462.

Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 10. 2013 č. j. 1 Co 408/2013-221 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 11. 2013 č. j. 1 Co 409/2013-224 a o dovolání M. K. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 7. 2015 č. j. 1 Co 109/2015-366 podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2016

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu