21 Cdo 247/2001

21 Cdo 247/2001

21 Cdo 258/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně M. H., proti žalovanému X. a.s., o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a o náhradu mzdy, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 9 C 68/99, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. dubna 2000 č.j. 10 Co 379/2000-44 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. srpna 2000 č.j. 10 Co 825/2000-58, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru, kterou jí dal žalovaný dne 30.4.1999, je neplatná a aby byla žalovanému uložena povinnost „nahradit“ jí mzdu za dobu od 1. srpna 1999 ve výši 4.000,- Kč měsíčně.

Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 14.7.1999 č.j. 9 C 68/99-11 řízení o neplatnost výpovědi zastavil a rozhodl, že žalovaný je povinen „nahradit“ žalobkyni na nákladech řízení 3.225,- Kč „na účet“ advokáta. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že ještě před započetím jednání ve věci samé (podáním došlým soudu dne 29.6.1999) vzala žalobkyně pro chování žalovaného svou důvodně podanou žalobu „v plném rozsahu“ zpět.

Okresní soud v Klatovech poté usnesením ze dne 13.3.2000 č.j. 9 C 68/99-41 zastavil rovněž „řízení o zaplacení částky 4.000,- Kč měsíčně“ a rozhodl, že žalovaný je povinen „nahradit“ žalobkyni na nákladech řízení 2.250,- Kč „na účet“ advokáta. V odůvodnění uvedl, že zpětvzetí žaloby ze dne 29.6.1999 se vztahovalo i na „zaplacení náhrady mzdy ve výši 4.000,- Kč měsíčně“, které žalobkyně též učinila předmětem řízení, což však „vzhledem ke špatné čitelnosti návrhu na zahájení řízení bylo soudem přehlédnuto“.

Odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 14.7.1999 č.j. 9 C 68/99-11 Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 28.4.2000 č.j. 10 Co 379/2000-44 podle ustanovení § 218 odst. 1 o.s.ř. odmítl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení 412,50 Kč. Odvolací soud dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že napadeným usnesením soudu prvního stupně a usnesením téhož soudu ze dne 13.3.2000 č.j. 9 C 68/99-41 byla žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznána celá v odvolání požadovaná částka ve výši 5.475,- Kč, „je již její odvolání bezpředmětné“.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání „podle § 237 odst. 1 písm. f), § 238a odst. 1 písm. e) a § 241 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu“, ve kterém namítala, že jí dosud nebylo doručeno usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 13.3.2000 č.j. 9 C 68/99-41. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil .

Okresní soud v Klatovech usnesením ze dne 11.7.2000 č.j. 9 C 68/99-53 žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů své dovolání řádně odůvodnila, „a to některým ze zákonem dovolených dovolacích důvodů včetně vymezení, v čem je dovolací důvod spatřován dle § 241/2 o.s.ř.“, a zároveň ji poučil, že dovolací řízení bude podle ustanovení § 243c a § 104 odst. 2 o.s.ř. zastaveno, jestliže nebude výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno.

Odvolání žalobkyně proti tomuto usnesení soudu prvního stupně Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 29.8.2000 č.j. 10 Co 825/2000-58 podle ustanovení § 218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na

náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dovodil, že proti napadenému usnesení, kterým bylo vráceno podání k opravě, není podle ustanovení § 202 odst. 2 písm. d) o.s.ř. odvolání přípustné.

Rovněž proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně „podle § 237 odst. 1 písm. f), § 238a odst. 1 písm. e) a § 241 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu“ dovolání. Namítala, že jí v průběhu řízení byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, neboť její dovolání proti usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 28.4.2000 č.j. 10 Co 379/2000-44 má podle jejího názoru „všechny podstatné náležitosti podle § 241 odst. 2 občanského soudního řádu“. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 11.7.2000 č.j. 9 C 68/99-53 zrušil.

Podáním, učiněným ústně do protokolu sepsaného u Okresního soudu Plzeň-jih dne 24.1.2001, žalobkyně vzala dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28.4.2000 č.j. 10 Co 379/2000-44 a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8.2000 č.j. 10 Co 825/2000-58 zcela zpět.

Protože dovolání byla vzata zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst.4 věty druhé o.s.ř. (ve znění účinném do 31.12.2000 - srov. bod 17. Části dvanácté, Hlavy I zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dovolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř. (ve znění účinném do 31.12.2000), neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 5. března 2002 JUDr. JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.

předseda senátu