21 Cdo 26/2012
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Jitky Dýškové v
právní věci žalobce S. E., zastoupeného Mgr. Vladimírem Zimou, advokátem se
sídlem v Pardubicích, Na Drážce č. 1549, proti žalovaným 1) PACTUM, s.r.o. se
sídlem v Praze 4, Bělčická č. 3184/24, IČO 65412095, 2) JUDr. J. V., jako
správkyni konkursní podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci se sídlem ve
Zruči nad Sázavou, Okružní č. 600, IČO 00013587, oběma zastoupeným JUDr. Zorou
Švabíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Novoborská č. 374/29, 3)
Podnikatelské Komunální a.s. se sídlem v Praze 1, Masarykovo nábřeží č. 28/235,
IČO 61860204, a 4) 1. REALITY VIDCARE s.r.o. se sídlem v Olomouci, Sokolská č.
21/576, IČO 27769062, zastoupenému Mgr. Michalem Novákem, advokátem se sídlem v
Olomouci, Fibichova č. 1141/2, o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, vedené u
Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C 12/2009, o dovolání žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2011 č.j. 20 Co 33/2010-158,
I. Dovolání žalobce se zamítá.
II. Mezi žalobcem a žalovanými 1), 2) a 4) nemá žádný z účastníků právo na
náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Kutné Hoře dne 12.1.2009 proti
žalovaným 1), 2) a 3) domáhal, aby bylo určeno, že je neplatná "veřejná
dobrovolná dražba uskutečněná dražebníkem PACTUM, s.r.o., IČO 65412095, se
sídlem Praha 10, 28. pluku 1055/18 dne 14.10.2008 na Obecním úřadu ve Zruči nad
Sázavou, jíž mělo dojít k vydražení pozemku označeného jako stavební parcela
parc.č. a pozemku označeného jako pozemková parcela parc.č., obou v
katastrálním území Zruč nad Sázavou, a budovy s číslem popisným postavené na
pozemku označeném jako stavební parcela parc.č. v katastrálním území Zruč nad
Sázavou, část obce Zruč nad Sázavou, obec Zruč nad Sázavou". Žalobu odůvodnil
mimo jiné tím, že byl účastníkem uvedené veřejné dobrovolné dražby, kdy
žalovaný 1) byl dražebníkem, žalovaný 2) byl navrhovatelem dražby a žalovaný 3)
byl zapsán v době konání dražby ohledně nemovitostí, jež měly být jejím
předmětem, v katastru nemovitostí jako jejich vlastník. Dražba byla provedena
na základě dražební vyhlášky ze dne 26.8.2008, která vykazuje vady spočívající
v tom, že v ní není stanovena určitým způsobem lhůta, v níž dojde k předání
předmětu dražby vydražiteli, výše odměny dražebníka vybírané od vydražitele
nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání, že dražba bude provedena
pro vydražitele bezúplatně, a v popisu předmětu dražby je uvedeno, že předmětem
dražby nejsou vyjmenovaná "zařízení", která mají být ve vlastnictví nájemce
předmětu dražby; popis předmětu dražby je proto neurčitě vymezen "z hlediska
neurčitých formulací u věcí movitých". V protokolu o provedení dražby pak
nejsou uvedeny údaje o vydražiteli a není ani vydražitelem podepsán či uveden
důvod, proč k podpisu nedošlo.
Okresní soud v Kutné Hoře - poté, co usnesením ze dne 14.4.2009 č.j. 5 C
12/2009-60 připustil ve smyslu ustanovení § 92 odst.1 o.s.ř., aby do řízení
přistoupil žalovaný 4), jenž byl vydražitelem předmětu dražby - rozsudkem ze
dne 7.10.2009 č.j. 5 C 12/2009-75 určil, že "veřejná dobrovolná dražba
uskutečněná dražebníkem žalovaným 1) PACTUM, s.r.o. se sídlem Praha 10, 28.
pluku 1055/18, IČO 65412095, dne 14.10.2008 na Městském úřadu ve Zruči nad
Sázavou, v níž mělo dojít k vydražení pozemku označeného jako stavební parcela
parc.č. a pozemku označeného jako pozemková parcela parc.č., oba v katastrálním
území Zruč nad Sázavou a budovy s č.p. postavené na pozemku označeném jako
stavební parcela parc.č. v katastrálním území Zruč nad Sázavou, část obce Zruč
nad Sázavou, obec Zruč nad Sázavou - je neplatná", a rozhodl, že žalovaní 1),
2) a 3) jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 24.220,-
Kč k rukám advokáta Mgr. Vladimíra Zimy a že "ve vztahu k žalovanému 4) se
žalobci nepřiznává zcela náhrada nákladů řízení". Z výsledků dokazování
dovodil, že v dražební vyhlášce nebyly podmínky odevzdání předmětu dražby
vydražiteli uvedeny v souladu s požadavky ustanovení § 20 odst. 1 písm. j)
zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), když byly z hlediska
časového okamžiku uvedeny obecným odkazem na jiná ustanovení zákona, upravující
okamžik přechodu vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele. Podmínky
odevzdání předmětu dražby totiž musí být v dražební vyhlášce uvedeny "konkrétně
s přihlédnutím na každý specifický případ", v předmětné vyhlášce však "nejsou
konkretizovány podmínky odevzdání předmětu dražby", není zde uveden "žádný
termín nebo lhůta, dokdy dojde k předání předmětu dražby, ani to nelze
konkrétněji z odst. VIII. dražební vyhlášky dovodit". Žalobcem namítané
neuvedení výše odměny vybírané od vydražitele nebo způsobu jejího určení, její
splatnosti či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele
bezúplatně, v dražební vyhlášce není podle názoru soudu prvního stupně v
rozporu se zákonem, když "z dražební vyhlášky ze dne 26.8.2008 vyplývá, že
předmětem dražby byly toliko nemovitosti", a uvedený zákonný požadavek se týká
toliko případů dražeb movitých věcí, neboť jen v takových případech může být
odměna dražebníkem (vůbec) vybírána od vydražitele. Žalobce byl účastníkem
napadené veřejné dobrovolné dražby, a proto je aktivně legitimován k podání
žaloby, ta byla podána ve stanovené prekluzívní lhůtě 3 měsíců od jejího
konání. To, že návrh na přistoupení vydražitele do řízení (který se řízení z
hlediska věcné legitimace jako nerozlučný procesní společník musí účastnit) byl
ze strany žalobce podán až po jejím uplynutí, zde není právně významné;
přistoupením tohoto účastníka do řízení "tento nedostatek při podání žaloby byl
zhojen". Naléhavý právní zájem soud prvního stupně nezkoumal, neboť "je dán
přímo ze zákona".
K odvolání žalovaných 1), 2) a 3) Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne
3.3.2010 č.j. 20 Co 33/2010-100 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že
žalobu ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) zamítl; "v dalším" jej potvrdil a
rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, že žalovaní 1) a 2) jsou
povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 12.284,- Kč k
rukám advokáta Mgr. Vladimíra Zimy a že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 4)
se žalobci náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává. Poté, co dovodil, že
otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení není třeba se zabývat,
neboť podání žaloby má oporu v ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), a že žaloba byla podána včas, i když "nikoliv i
proti vydražiteli", avšak tento "nedostatek pasivní legitimace byl přistoupením
žalovaného 4) zhojen", dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k
závěru, že nebylo povinností dražebníka uvést v dražební vyhlášce výši odměny
vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o
tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, když od vydražitele
je dražebník oprávněn vybírat odměnu toliko v případě dražeb movitých věcí a v
projednávané věci přitom byla předmětem dražby nemovitost. Při zjištění, že v
dražební vyhlášce bylo v popisu předmětu dražby uvedeno, že předmětem dražby
nejsou vyjmenované součásti budovy (např. elektroinstalace, podhledový strop,
osvětlení, umyvadla, bezpečnostní štítky zámků dveří, bezpečnostní mříže,
ohřívače vody, pákové baterie), jež dražbou nepřejdou na vydražitele, přičemž
jde o součást nemovitosti ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 občanského
zákoníku, však uzavřel, že popis předmětu dražby v dražební vyhlášce je v
rozporu se zákonem. Z hlediska podmínek odevzdání předmětu dražby vydražiteli
uvedených v dražební vyhlášce odvolací soud dovodil, že - jestliže je v ní
uvedeno, že "jde-li o nemovitost, předává předmět dražby vydražiteli za účasti
dražebníka bývalý vlastník", v katastru nemovitostí byl jako vlastník
nemovitostí zapsán žalovaný 3), nemovitosti byly sepsány do konkursní podstaty
úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci a navrhovatelem dražby byla žalovaná 2) jako
správkyně konkursní podstaty tohoto úpadce - nelze z dražební vyhlášky dovodit,
"kdo bude u předání nemovitosti vystupovat jako bývalý vlastník nemovitosti";
podmínky předání předmětu dražby vymezené v dražební vyhlášce jsou proto
neurčité. V dražební vyhlášce "nemusí být uveden přesný termín, kdy bude
nemovitost předána vydražiteli", "podmínky předání předmětu dražby však musí
být v dražební vyhlášce uvedeny určitě a srozumitelně tak, aby každému
dražiteli bylo zřejmé, s kým bude po provedené dražbě jednat". S ohledem na to,
že "předmět dražby byl vymezen v dražební vyhlášce v rozporu se zákonem, a
podmínky předání předmětu dražby byly vymezeny neurčitě", nebyly splněny
podmínky ustanovení § 20 zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů).
Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) odvolací soud oproti soudu prvního
stupně dospěl k závěru, že žalovaný 3) není v řízení věcně pasivně legitimován,
neboť není ani navrhovatelem dražby, vlastníkem nebo nositelem jiného práva k
předmětu dražby, je-li odlišný od navrhovatele dražby, dražebníkem či
vydražitelem, a nemá ani postavení osoby uvedené v ustanovení § 24 odst. 3
zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). To, že byl v katastru
nemovitostí veden jako vlastník předmětu dražby, nezakládá žalovanému 3) věcnou
legitimaci v řízení, neboť předmět dražby byl sepsán žalovanou 2) do konkursní
podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci a zpeněžen cestou veřejné dobrovolné
dražby.
Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 26.5.2011 č.j. 21 Cdo
4144/2010-128 odmítl dovolání žalovaných 1) a 2) proti výrokům rozsudku
odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se
zamítá žaloba proti žalovanému 3), a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů
řízení mezi žalobcem a žalovaným 3); v ostatních výrocích k dovolání žalovaných
1) a 2) rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k
dalšímu řízení. Dovodil, že ve vztahu k měnícímu výroku rozsudku odvolacího
soudu a k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 3)
nejsou žalovaní 1) a 2) k dovolání subjektivně legitimováni. Po přezkoumání
potvrzujícího výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé dospěl dovolací
soud k závěru, že okolnost, že budova jako způsobilý předmět dražby byla v
dražební vyhlášce popsána bez určitých svých (vyjmenovaných) součástí,
nezakládá neurčitost předmětu dražby, neboť stále jde o budovu jako jedinou
věc, a že zákonná podmínka uvedená v ustanovení § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) v podobě (řádného) označení a popisu
předmětu dražby a jeho příslušenství v dražební vyhlášce byla, co do označení a
popisu uvedené budovy, v posuzované věci naplněna; důvod neplatnosti veřejné
dražby dobrovolné v uvedeném směru podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. (ve
znění pozdějších předpisů) proto nemůže být dán. Důvod neplatnosti veřejné
dobrovolné dražby dovolací soud neshledal ani v neúplném uvedení podmínek
odevzdání předmětu dražby vydražiteli v dražební vyhlášce; dospěl k závěru, že
uvedení těchto podmínek [§ 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 26/2000 Sb. (ve znění
pozdějších předpisů)] v sobě zahrnuje uvedení takových okolností a na takové
minimální kvalitativní úrovni, které účastníku dražby (potenciálnímu
vydražiteli) umožní získat odpovídající představu, jakým způsobem se (z
"technického hlediska") uchopí držby předmětu dražby v případě, že se stane
vydražitelem. Tomuto požadavku odpovídá nejméně uvedení subjektu, na který se
má vydražitel obrátit s požadavkem, aby mu držbu předmětu dražby předal, příp. místa, kde tak může učinit (s tím, že jinak jde o místo sídla - u právnické
osoby, místa podnikání, příp. bydliště - u fyzické osoby, takového subjektu), a
dále (u nemovitostí, podniku nebo jeho organizační složky) též uvedení toho,
jakým způsobem vydražitel osvědčí svou totožnost a to, že je vydražitelem. Uvedení časového okamžiku není podle názoru dovolacího soudu nezbytné, neboť
nejpozději je vydražitel oprávněn chopit se držby s nabytím vlastnictví k
předmětu dražby, tedy v okamžiku definovaném ustanovením § 30 zákona č. 26/2000
Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Protože v tomto směru nejde o tak
podstatnou náležitost dražební vyhlášky, jejíž porušení by mělo obecně mít
přímý vliv na řádný průběh následné dražby, nepůsobí zásadně porušení této
zákonné podmínky neplatnost následné veřejné dobrovolné dražby. Dovolací soud
zdůraznil, že v posuzovaném případě muselo být každému účastníku dražby a
následnému vydražiteli z dražební vyhlášky bez dalšího zjevné, že "bývalým
vlastníkem" je osoba, která v době veřejné dobrovolné dražby fakticky vykonává
oprávnění vlastníka předmětu dražby, tj. žalovaná 2) jako správce konkurzní
podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s.
Krajský soud v Praze poté rozsudkem ze dne 24.8.2011 č.j. 20 Co 33/2010-158
změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl, že
žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1) a 2) na náhradě nákladů řízení před
soudem prvního stupně 17.098,68 Kč a na náhradě nákladů odvolacího řízení
35.520,- Kč k rukám advokátky JUDr. Zory Švabíkové a že ve vztahu mezi žalobcem
a žalovaným 4) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před
soudy obou stupňů. K otázce "odměny vybírané od vydražitele" odkázal na své
závěry uvedené ve svém předcházejícím rozsudku s tím, že dražebník v případě
dražby nemovitosti může vybírat odměnu pouze od navrhovatele dražby. Odvolací
soud současně dospěl k závěru, že okolnost, že kopie protokolu o provedené
dražbě zaslaná "ostatním osobám", kterým se protokol zasílá, "zcela
neodpovídala" originálu, který byl podepsán vydražitelem a který "zůstal"
dražebníkovi, "nečiní dražbu neplatnou", neboť v originálu protokolu o
provedené dražbě byly "všechny potřebné údaje" uvedeny. V otázce vymezení
předmětu dražby a předání vydražené nemovitosti odvolací soud odkázal na
odůvodnění rozsudku dovolacího soudu; k námitce žalobce, že dovolací soud
"posuzoval jednotlivé nedostatky dražby a dražební vyhlášky odděleně, přičemž
ve svém souhrnu způsobují neplatnost veřejné dražby", odvolací soud uvedl, že
jediným zjištěným nedostatkem bylo to, že "v dražební vyhlášce bylo uvedeno, že
na vydražitele nepřechází dražbou vlastnictví k některým konkrétně uvedeným
věcem, které tvoří součást nemovitosti, což by mohlo způsobit v budoucnosti
další spory", a že nebyl zjištěn žádný "soubor nedostatků", které by "v
souhrnu" způsobily neplatnost dražby.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítal, že
došlo k "několika pochybením ze strany žalovaného 1) jako dražitele", a že
soudy, hodnotily-li tato pochybení jako pochybení "nižší intenzity", nevzaly v
úvahu, že se "rozhodně nejednalo o ojedinělé porušení, ale právě četnost
porušení dražební vyhlášky a dražebního protokolu v celém svém komplexu
znamenala natolik významné a vážné ohrožení postavení žalobce jako dražitele a
případného vydražitele, který se tak nemohl plnohodnotně a aktivně zúčastnit
dražebního řízení". Dovolatel poukazoval též na to, že dražebník "zcela
"nestandardně" vyhotovil dva protokoly o provedení dražby rozdílného znění, kdy
v jednom z nich je uvedeno, že dražba byla zahájena "vyvoláním licitátora",
zatímco podle druhého z protokolů bylo zahájení dražby provedeno "prohlášením
licitátora"; protože podle ustanovení § 2 písm. h) zákona č. 26/2000 Sb. (ve
znění pozdějších předpisů) je dražba zahájena "prohlášením" a nikoli
"vyvoláním" licitátora, jedná se o další důvod pro "vyslovení neplatnosti
postupu dražebníka". Dovolatel dále namítá, že dražební vyhláška ani "dražební
protokol" nesplňují "základní požadavek zákona" ve vztahu k označení a popisu
předmětu dražby a především ve vztahu k "době konání dražby". Žalobce navrhl,
aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k
dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že
dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou
osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o
rozsudek, proti kterému je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.
dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu bez nařízení
jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není
opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že veřejná
dražba se konala dne 14.10.2008 - posuzovat podle zákona č. 26/2000 Sb., o
veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb., č. 517/2002 Sb. a č.
257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 181/2005 Sb., zákonů č. 377/2005 Sb.,
č. 56/2006 Sb., č. 315/2006 Sb., č. 110/2007 Sb. a č. 296/2007 Sb., tedy podle
zákona č. 26/2000 Sb. ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "zákona o
veřejných dražbách").
Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv
bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby,
navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou
oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž
návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může
navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil
od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která
je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1
a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v §
26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-
li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání
dražby, zaniká.
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak
vyplývá z ustanovení § 2 písm. a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem
je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za
stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které
bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Vlastnictví nebo
jiné právo k předmětu veřejné dobrovolné dražby přechází na vydražitele k
okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě
cenu dosaženou vydražením (§ 30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). V
případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke
zmaření dražby [§ 2 písm. n) zákona o veřejných dražbách] a vydražitel nenabývá
vlastnické nebo jiné právo k předmětu dražby (§ 24 odst. 1 zákona o veřejných
dražbách). Veřejná dobrovolná dražba je - jak dovodila ustálená judikatura
soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne
18.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005, který byl uveřejněn pod č. 52 ve Sbírce
soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu
České republiky ze dne 24.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, který byl uveřejněn
pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006) - neplatná,
jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud
nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3
zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Soud může
vyslovit neplatnost veřejné dobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý
z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanovení § 24 odst.
3 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby
podala osoba, která je k návrhu podle tohoto ustanovení oprávněna (věcně
legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se
řízení a rozhodnutí o neplatnosti veřejné dobrovolné dražby týká (pasivně věcně
legitimovaným), a byla-li žaloba podána ve lhůtě uvedené v tomto ustanovení
(srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2.7.2008 sp. zn.
21 Cdo 2062/2007, který byl uveřejněn pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, roč. 2009).
Konání veřejné dobrovolné dražby dražebník vyhlásí dražební vyhláškou, v níž
mimo jiné uvede označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a
závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným
způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět
dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby
kulturní památka, i tuto skutečnost [srov. § 20 odst. 1 písm. d) zákona o
veřejných dražbách], podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli [srov. § 20
odst. 1 písm. j) zákona o veřejných dražbách] a výši odměny vybírané od
vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že
dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně [srov. § 20 odst. 1 písm. m)
zákona o veřejných dražbách].
Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci soudy mimo jiné zjištěno
(správnost zjištění soudů v tomto směru dovolatel nezpochybňuje), že dne
14.10.2008 se konala veřejná dobrovolná dražba, jejímž navrhovatelem byl
správce konkursní podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci a jejíž předmět byl
v dražební vyhlášce ze dne 26.8.2008 označen jako "soubor věcí nemovitých,
včetně součástí a příslušenství" - budova č.p. na parcele č. a pozemky parc.
č., to vše v k. ú., části obce a obci Zruč nad Sázavou, které byly sepsány v
konkursní podstatě uvedeného úpadce. Současně bylo v dražební vyhlášce uvedeno,
že věci movité nejsou předmětem dražby a že "předmětem dražby dále nejsou
uvedená zařízení (jsou ve vlastnictví nájemce)", kdy tato "zařízení" jsou v
dražební vyhlášce taxativně vyčtena a představují např. rozvody elektro (v
lištách), podhledový strop, osvětlení, umyvadla, bezpečnostní štítky zámků
dveří, bezpečnostní mříže, ohřívače vody, pákové baterie. Dražební vyhláška
neobsahovala údaje o odměně vybírané od vydražitele ani ujednání o tom, že
dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně. O provedené dražbě byl
vyhotoven protokol, v němž bylo mimo jiné uvedeno označení vydražitele, jímž
byl žalovaný 4); protokol byl vyhotoven ve čtyřech vyhotoveních (z nichž jedno
vyhotovení obdržel vydražitel, jedno vyhotovení obdržel navrhovatel dražby a
dvě vyhotovení obdržel dražebník) a byl podepsán dražebníkem, licitátorem a
vydražitelem. Na centrální adrese byla uveřejněna část protokolu o provedené
dražbě, která neobsahovala označení vydražitele ani jeho podpis.
V posuzovaném případě je jako předmět dražby v dražební vyhlášce označována
budova, tedy věc v právním slova smyslu a způsobilý předmět dražby (srov. § 119
odst. 1, 2 a § 120 odst. 2 občanského zákoníku, § 17 odst. 3 zákona o veřejných
dražbách). To, že je současně popisována bez určitých svých (vyjmenovaných)
součástí, nezakládá neurčitost vymezení (popisu) předmětu dražby, neboť stále
jde o budovu jako jedinou věc. Dovolací soud proto setrvává na svém názoru,
který vyjádřil ve svém předchozím rozsudku ze dne 26.5.2011 č.j. 21 Cdo
4144/2010-128 a podle něhož zákonná podmínka uvedená v ustanovení § 20 odst. 1
písm. d) zákona o veřejných dražbách v podobě (řádného) označení a popisu
předmětu dražby a jeho příslušenství v dražební vyhlášce byla, co do označení a
popisu uvedené budovy, naplněna, a proto důvod neplatnosti veřejné dobrovolné
dražby v uvedeném směru podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných
dražbách nemůže být dán.
Důvod neplatnosti napadené veřejné dobrovolné dražby nelze spatřovat ani ve
způsobu, jakým byly v dražební vyhlášce uvedeny podmínky odevzdání předmětu
dražby vydražiteli [§ 20 odst. 1 písm. j) zákona o veřejných dražbách], neboť -
jak dovolací soud již uvedl ve svém rozsudku ze dne 26.5.2011 č.j. 21 Cdo
4144/2010-128 - jednak porušení uvedené náležitosti dražební vyhlášky zásadně
nepůsobí neplatnost následné veřejné dobrovolné dražby, jednak byly podmínky
odevzdání předmětu dražby vydražiteli v dražební vyhlášce vymezeny natolik, že
každému účastníku dražby a následnému vydražiteli muselo být z dražební
vyhlášky bez dalšího zjevné, že "bývalým vlastníkem", který měl podle čl. VIII.
dražební vyhlášky předmět dražby předat vydražiteli za účasti dražebníka, je
osoba, která v době veřejné dobrovolné dražby fakticky vykonává oprávnění
vlastníka předmětu dražby (neboť jen taková osoba je oprávněna držbu předmětu
dražby následně předat) a kterou byla v době dražby žalovaná 2) jako správce
konkursní podstaty úpadce SÁZAVAN, a.s. v likvidaci, v jehož konkursní podstatě
byly nemovitosti (předmět dražby) sepsány a jako součást této konkursní
podstaty byly zpeněžovány [srov. též § 14 odst. 1 písm. a) a § 27 odst. 1
zákona č. 328/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)]. Pojem "bývalý vlastník"
užívá ostatně výslovně též zákon o veřejných dražbách v ustanovení § 32 odst. 2
upravujícím předání předmětu dražby, je-li jím nemovitost. Současně pro poměry
dané věci bylo zřejmé, že tento pojem, který obsahovala i dražební vyhláška,
nutno vyložit ve vazbě na ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách a
rozumět pod ním právě správce konkursní podstaty, který byl též navrhovatelem
předmětné veřejné dobrovolné dražby.
Podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejných dražbách dražebník je oprávněn
vybírat odměnu za provedení dražby od navrhovatele a v případě dražeb movitých
věcí též od vydražitele. Výše odměny vybírané od navrhovatele nebo způsob
jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele
bezúplatně, musí být sjednána ve smlouvě o provedení dražby. Výše odměny
vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o
tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, musí být uvedena v
dražební vyhlášce.
Z ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejných dražbách vyplývá, že odměnu za
provedení dražby, která patří k nákladům dražby [srov. § 2 písm. m) zákona o
veřejných dražbách], může dražebník vybírat od vydražitele jen v případě,
jsou-li předmětem dražby věci movité; v takovém případě musí být výše odměny
vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o
tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, uvedena v dražební
vyhlášce [srov. § 20 odst. 1 písm. m) zákona o veřejných dražbách]. Je-li však
předmětem dražby věc nemovitá, je dražebník oprávněn vybírat odměnu za
provedení dražby pouze od navrhovatele [tj. osoby, která za podmínek
stanovených zákonem o veřejných dražbách navrhuje provedení dražby - srov. § 2
písm. m) zákona o veřejných dražbách]; v tomto případě musí být výše odměny
nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro
navrhovatele bezúplatně, sjednána ve smlouvě o provedení dražby a v dražební
vyhlášce se neuvádí.
Protože v projednávané věci byly předmětem veřejné dobrovolné dražby
nemovitosti, nebyl dražebník - jak vyplývá z výše uvedeného - oprávněn vybírat
odměnu za provedení dražby od vydražitele; výše odměny vybírané od vydražitele
nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude
provedena pro vydražitele bezúplatně, proto nemohla být uvedena v dražební
vyhlášce a důvod neplatnosti veřejné dobrovolné dražby proto v uvedeném směru
nemůže být dán.
Důvod neplatnosti napadené veřejné dobrovolné dražby nelze shledávat ani v
žalobcem namítaných nedostatcích protokolu o provedené dražbě vyhotoveného
dražebníkem, a to již proto, že nesplnění podmínek stanovených pro protokol o
provedené dražbě v ustanovení § 27 zákona o veřejných dražbách nepatří mezi
důvody neplatnosti dražby, které jsou taxativně uvedeny v ustanovení § 24 odst.
3 zákona o veřejných dražbách. Nehledě k tomu byly v protokolu o provedené
dražbě uvedeny všechny údaje vyžadované ustanovením § 27 odst. 2 zákona o
veřejných dražbách včetně označení vydražitele a protokol byl podepsán
dražebníkem, licitátorem a vydražitelem (§ 27 odst. 3 věta první zákona o
veřejných dražbách); na tom nic nemění ani skutečnost, že text jednotlivých
vyhotovení protokolu se částečně liší ve slovech popisujících zahájení dražby,
neboť tato odlišnost se netýká náležitostí protokolu podle ustanovení § 27
odst. 2 písm. a) až h) zákona o veřejných dražbách. Okolnost, že na centrální
adrese byla uveřejněna část protokolu o provedené dražbě, která neobsahovala
označení vydražitele ani jeho podpis, je v souladu s ustanovením § 27 odst. 7
zákona o veřejných dražbách, z něhož vyplývá, že na centrální adrese je
dražebník povinen uveřejnit pouze údaje podle ustanovení § 27 odst. 2 písm. a),
b) a e) zákona o veřejných dražbách a výši ceny dosažené vydražením nebo
skutečnost, že nebylo učiněno ani nejnižší podání, nikoli však údaje o osobě
vydražitele.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných
dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelem tvrzeno),
že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad uvedených v
ustanovení § 229 odst. 1 o.s.ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §
229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou (další) vadou, která by mohla mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce
podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem
o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů
nemá právo a žalovaným 1), 2) a 4), kteří měli v dovolacím řízení plný úspěch a
kteří by tak měli právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení
(srov. § 142 odst. 1 o.s.ř.), v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. prosince 2012
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu