U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobce M. A., zastoupeného JUDr. Petrem Tandlerem, advokátem se sídlem v Liberci III, Barvířská č. 125/17, proti žalované Židovské obci Liberec, církevní organizaci se sídlem v Liberci I, Rumjancevova č. 1362/1, IČO 44224371, zastoupené Mgr. Davidem Hejzlarem, advokátem se sídlem v Liberci III, 1. máje č. 97/25, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 16 C 135/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14. února 2014, č. j. 30 Co 474/2013-403, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14. 2. 2014, č. j. 30 Co 474/2013-403, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v rozporu s ustanovením § 241a odst. 2 a § 237 o. s. ř. neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání [tj. které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. považuje za splněné; takovým vymezením není pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř., aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014)], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. ledna 2015 JUDr. Mojmír Putna předseda senátu