21 Cdo 3075/2012
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v
právní věci žalobce Z. D., zastoupeného Mgr. Radslavem Janečkem, advokátem se
sídlem v Brně, Bubeníčkova č. 44, proti žalovanému Městu Prostějov se sídlem
městského úřadu v Prostějově, nám. T. G. Masaryka č. 130/14, IČO 00288659, o
určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v
Prostějově pod sp. zn. 5 C 394/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 25. ledna 2012, č. j. 49 Co 347/2010-90, takto:
I. Dovolání žalovaného se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dopisem ze dne 25. 2. 2009 žalovaný sdělil žalobci, že s ním „podle ustanovení
§ 52 písm. f) zákoníku práce rozvazuje pracovní poměr výpovědí“. Důvod k tomuto
opatření spatřoval v tom, že žalobce „nesplňuje předpoklad stanovený právním
předpisem pro výkon sjednané práce“, přičemž „jednou ze základních podmínek pro
výkon funkce strážníka je zdravotní způsobilost, což je uvedeno v § 4 odst. 1
písm. d) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii“. Zdravotní způsobilost
posoudil lékař závodní preventivní péče, který „na základě preventivní lékařské
prohlídky provedené dne 30. 12. 2008 potvrdil, že nejste zdravotně způsobilý k
práci strážníka Městské policie Prostějov“.
Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je
neplatná. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne
16. 11. 1992 byl u žalovaného zaměstnán jako strážník Městské policie
Prostějov. Dne 12. 11. 2007 v budově Městského úřadu v Prostějově uklouzl na
mokré podlaze a „trvale a nezvratně si zhmoždil páteř s výhřezem meziobratní
ploténky“. Pro tento pracovní úraz byl od 12. 11. 2007 do 11. 11. 2008 v
pracovní neschopnosti a rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení,
pracoviště Ostrava, ze dne 23. 2. 2009 byl uznán plně invalidní následkem
tohoto pracovního úrazu. Dne 25. 2. 2009 obdržel od žalovaného výpověď z
pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce s odůvodněním,
že nesplňuje předpoklad stanovený právním předpisem pro výkon sjednané práce,
„neboť jednou ze základních podmínek pro výkon funkce strážníka je zdravotní
způsobilost“. V žalobcově případě je však dán důvod k výpovědi nebo rozvázání
pracovního poměru dohodou podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce, neboť
žalobce není podle lékařského posudku i rozhodnutí České správy sociálního
zabezpečení schopen konat dosavadní práci pro pracovní úraz. Existence tohoto
výpovědního důvodu vylučuje možnost použití výpovědního důvodu podle ustanovení
§ 52 písm. e) a písm. f) zákoníku práce. Výpověď z pracovního poměru ze dne 25.
2. 2009 opřená o výpovědní důvod uvedený v ustanovení § 52 písm. f) zákoníku
práce je tak neplatná.
Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 20. 5. 2010, č. j. 5 C 394/2009-66,
určil, že „výpověď z pracovního poměru označená jako výpověď z pracovního
poměru podle § 52 písm. f) zákoníku práce ze dne 25. 2. 2009, kterou dal
žalovaný žalobci, je neplatná“, a rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit
žalobci náklady řízení 16.412,64 Kč k rukám „právního zástupce žalobce“.
Vycházel z toho, že z předložených lékařských zpráv (posudku o zdravotní
způsobilosti a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení) bylo sice
prokázáno, že žalobce pozbyl zdravotní způsobilosti pro výkon funkce strážníka
městské policie a k výkonu této práce nebyl zdravotně způsobilý, ovšem ke
ztrátě zdravotní způsobilosti došlo právě v důsledku pracovního úrazu a ke dni
výpovědi z pracovního poměru byl žalobce plně invalidní. V úvahu proto přichází
pouze výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. d) zák. práce.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. 1. 2012, č. j.
49 Co 347/2010-90, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že
žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení 4.860,-
Kč k rukám advokáta Mgr. Radslava Janečka. Vyšel z toho, že žalobce byl v
pracovním poměru u žalovaného jako „strážník Městské policie Prostějov“ a že
žalovaný dopisem ze dne 25. 2. 2009 dal žalobci výpověď z pracovního poměru
podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce pro nesplnění předpokladu
stanoveného právním předpisem pro výkon sjednané práce na podkladě dokumentu
vystaveného smluvním lékařem žalované MUDr. Jaroslavem Chytilem dne 30. 12.
2008, označeného jako „Preventivní lékařská prohlídka“ a obsahujícího výhradně
text: „Potvrzuji, že Z. D., není zdravotně způsobilý k práci strážníka Městské
policie Prostějov“. Dovodil, že uvedený dokument „zcela zjevně“ nesplňuje ani
základní požadavky lékařského posudku podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky o
zdravotní způsobilosti a Přílohy číslo 2 k této vyhlášce, a uzavřel, že „v době
výpovědi nedostatek zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu práce strážníka z
posudkového závěru řádného a platného lékařského posudku, vydaného za účelem
posouzení jeho zdravotní způsobilosti podle vyhlášky č. 444/2008 Sb., a
žalovaným uplatněný důvod podle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce nebyl
proto naplněn“.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož
přípustnost dovozoval z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Namítá, že
posudek o zdravotní způsobilosti ze dne 30. 12. 2008 posoudil odvolací soud
podle vyhlášky č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání
strážníka, čekatele a strážníka obecní policie, která však nabyla účinnosti
teprve dne 1. 1. 2009, a vytýká mu, že měl věc vyhodnotit i z pohledu
přechodných ustanovení uvedené vyhlášky v návaznosti na znění předpisů platných
a účinných do 31. 12. 2008, tj. zákona o obecní policii, a zákona č. 20/1966
Sb., o péči o zdraví lidu. Jako právní otázku dosud neřešenou předkládá k
posouzení, „zda vzhledem k ustanovení § 8 vyhlášky č. 444/2008 Sb., tj., že
osoba v pracovním poměru k 1. 1. 2009 musí absolvovat preventivní prohlídku až
do 31. 12. 2011, je možné použít pro výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm.
f) zákoníku práce i lékařský posudek z období před účinností této vyhlášky,
který v době jeho vyhotovení (k datu 31. 12. 2008) svým obsahem vyhovoval tehdy
platné úpravě a byl použit jako podklad pro danou výpověď v nejbližším období,
tj. již za účinnosti vyhl. č. 444/2008 Sb., ale ještě před termínem nařízení
další preventivní prohlídky dle § 8 vyhl. č. 444/2008 Sb.“. Navrhl, aby
dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k
dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního
řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napaden
rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7
zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že
dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu, oprávněnou
osobou (účastníkem řízení), v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), a že jde
o rozsudek, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1
písm. c) o. s. ř. [otázka významu zdravotního stavu při výpovědi z pracovního
poměru podle ustanovení § 52 písm. f) zák. práce ve vztahu k ustanovení § 52
písm. d) a e) zák. práce nebyla dosud v judiktuře soudů vyřešena], přezkoumal
napadený rozsudek bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a
dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci zjištěno (skutková
zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu nepodléhají – srov. § 241a odst. 3 a §
242 odst. 3 o. s. ř.), že pracovní poměr mezi účastníky byl založen pracovní
smlouvou ze dne 16. 11. 1992 s vyznačeným druhem práce strážník Městské
policie. Dne 12. 11. 2007 utrpěl žalobce pracovní úraz, v důsledku něhož byl od
12. 11. 2007 do 11. 11. 2008 v pracovní neschopnosti a ode dne 12. 11. 2008
rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení uznán plně invalidním. Dopisem
ze dne 25. 2. 2009 dal žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru podle
ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce, protože nesplňuje podmínku pro výkon
funkce strážníka Městské policie, a to zdravotní způsobilost. Tento svůj závěr
opřel žalovaný o dokument vystavený MUDr. Jaroslavem Chytilem dne 30. 12. 2008,
označený jako „Preventivní lékařská prohlídka“ a obsahující výhradně text:
„Potvrzuji, že Z. D., není zdravotně způsobilý k práci strážníka Městské
policie Prostějov“.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že
žalobce se domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 25. 2.
2009 - zejména podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění do 13.
9. 2009 (tj. do dne než nabyl účinnosti zákon č. 320/2009 Sb., kterým se mění
zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a
doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé
další zákony) - dále jen „zák. práce“ a podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní
policii, ve znění do 30. 6. 2010 (tj. do dne než nabyl účinnosti zákon č.
227/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o
základních registrech) – dále též jen „zákon o obecní policii“.
Podle ustanovení § 52 písm. d) zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci
výpověď, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením
závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který
lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz,
onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na
pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví
nejvyšší přípustné expozice.
Podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci
výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle
lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí
příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě
způsobilosti konat dále dosavadní práci.
Podle ustanovení § 52 písm. f) části první věty před středníkem zák. práce
zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec
předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-
li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce.
Od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci
práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat,
vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní
podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním
předpisem [srov. § 38 odst. 1 písm. a) zák. práce]. Zaměstnavatel je zároveň
povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž
náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti [srov. §
103 odst. 1 písm. a) zák. práce]. Povinnost zaměstnavatele přidělovat
zaměstnanci toliko práci, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu, je obecnou
povinností všech zaměstnavatelů vůči všem jejich zaměstnancům. Z toho, jaká je
variabilita pracovních vztahů a druhů práce, které mohou zaměstnanci vykonávat,
je zřejmé, že také požadavky na zdravotní stav zaměstnanců (a tedy možnost a
povinnost zaměstnavatele přidělovat jen práci, k jejímuž výkonu jsou
zaměstnanci způsobilí) budou rozličné a mohou se také významně lišit (srov.
např. povolání pilota oproti práci uklizečky). Vždy ale bude platit, že
zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat jen takovou práci, která odpovídá
jeho zdravotní způsobilosti.
To, jakých zdravotních předpokladů je třeba pro výkon konkrétní práce, může
vyplývat ze všeobecných znalostí o povaze této práce, ale požadavek určité
zdravotní způsobilosti může být také stanoven právním předpisem.
V případě, že zaměstnanec ztratí ze zdravotních důvodů způsobilost dále konat
dosavadní práci, nemůže (a nesmí) mu zaměstnavatel tuto práci nadále
přidělovat. V takovém případě je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na
jinou, jeho zdravotnímu stavu odpovídající, práci [srov. § 41 odst. 1 písm. a)
a b) zák. práce] a, nemá-li ji, může mu dát výpověď z pracovního poměru podle
ustanovení § 52 písm. d) nebo e) zák. práce. Je tomu tak zejména proto, aby
bylo chráněno zaměstnancovo zdraví, zdraví jiných zaměstnanců a dalších osob,
ale i z důvodu ochrany celospolečenských zájmů (předešlo se vzniku případných
škod). Již z toho, že zákoník práce má speciální úpravu postupu zaměstnavatele
pro případy, kdy dojde ke zhoršení nebo ztrátě zdravotní (pracovní)
způsobilosti zaměstnance, vyplývá, že postup podle ustanovení § 52 písm. f)
zák. práce zaměstnavatel nemůže použít, ztratí-li zaměstnanec podle lékařského
posudku způsobilost dále konat dosavadní práci.
Zaměstnanci lze dát úspěšně výpověď z pracovního poměru, jestliže nesplňuje
předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, i když tyto
předpoklady byly právním předpisem stanoveny teprve v době trvání pracovního
poměru zaměstnance a při vzniku tohoto pracovního poměru nebyly ještě právním
předpisem vyžadovány (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne
25. 2. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1683/97, který byl uveřejněn pod č. 1 ve Sbírce
soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1999). Právními předpisy, které stanoví
předpoklady pro výkon sjednané práce, se v první řadě rozumí obecně závazné
právní předpisy.
Stanoví-li zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v ustanovení § 4 odst. 1
písm. d), že strážníkem může být jen občan České republiky, který je zdravotně
způsobilý, stanoví tím jen to, co obecně vyplývá pro každého zaměstnavatele ze
shora citovaných ustanovení zákoníku práce. V případě, že zaměstnanec
(strážník) tuto způsobilost ztratí, může zaměstnavatel postupovat - z důvodů
výše uvedených - jen podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) nebo b) zák. práce,
případně podle ustanovení § 52 písm. d) nebo e) zák. práce.
V projednávané věci žalovaný v dopise ze dne 25. 2. 2009 tvrdí, že žalobce
„nesplňuje předpoklad stanovený právním předpisem pro výkon sjednané práce“,
neboť jeho zdravotní způsobilost posoudil lékař závodní preventivní péče, který
„na základě preventivní lékařské prohlídky provedené dne 30. 12. 2008 potvrdil,
že není zdravotně způsobilý k práci strážníka Městské policie Prostějov“. I
kdyby dokument vystavený MUDr. Jaroslavem Chytilem dne 30. 12. 2008, označený
jako „Preventivní lékařská prohlídka“ dokládal, že žalobce není zdravotně
způsobilý vykonávat dosavadní práci, mohl by žalovaný se žalobcem rozvázat
pracovní poměr pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d) nebo e) zák.
práce, nikoli z důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm. f) zák. práce, jak
žalovaný učinil v dopise ze dne 30. 12. 2008.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je správný. Protože nebylo
zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad uvedených
v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo
v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou (další) vadou, která by mohla mít za
následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání
žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř.
zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.
s. ř., neboť žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých
nákladů nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomu rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. prosince 2013
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu