21 Cdo 3373/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Romanem Fialou ve věci dědictví po M. M., zemřelé dne 12. února 2011, za účasti 1) J. M., zastoupeného Janem Schödlbauerem, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Staroměstské náměstí č. 86/6, 2) M. Z., 3) J. M., zastoupené V. P., jako obecnou zmocněnkyní, 4) H. P., 5) V. P., 6) H. L., zastoupené V. P., jako obecnou zmocněnkyní, 7) P. M., zastoupeného H. P., jako obecnou zmocněnkyní, 8) L. Š., 9) P. H. a 10) P. J., zastoupeného P. H., vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 80 D 214/2011, o dovolání J. M. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2016, č. j. 24 Co 500/2015-576, takto:
I. Dovolání J. M. se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání Jana Makovce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21.1.2016, č.j. 24 Co 500/2015-576, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2013 [(dále jen „o.s.ř.“), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít, neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], odmítl, neboť jednak neobsahuje způsobilé vymezení údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.; k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.8.2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 116, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.11.2015, sp. zn. 29 Cdo 4807/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013), a jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. [nesouhlasí-li dovolatel se skutkovými zjištěními soudů, když namítá, že movité věci – „konkrétně 18 ks akcií Komerční banky, a.s., a osobní automobil Škoda Felicia“ – nebyly k datu úmrtí zůstavitelky v jejím vlastnictví, a na základě toho dovozuje vlastní (odlišný) názor na věc, že tyto movité věci tak „neměly být pojaty do soupisu aktiv dědictví po zůstavitelce a neměly být předmětem obecné ceny dědictví“], a v dovolacím řízení tedy nelze pro uvedený nedostatek pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. listopadu 2016
JUDr. Roman Fiala předseda senátu