21 Cdo 3523/2021-448
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v právní věci žalobce P. R., narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalovanému Sulzer Chemtech Czech Republic s. r. o. se sídlem v Brně-Veveří, Lidická č. 965/31, IČO 29197180, zastoupenému JUDr. Bc. Patrikem Matyáškem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Údolní č. 567/33, o neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 49 C 55/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. července 2021 č. j. 15 Co 97/2021-430 a proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 24. února 2021 č. j. 49 C 55/2013-416, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2021 č. j. 15 Co 97/2021-430. Podáním dovolání mu vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Protože dovolatel, u něhož nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť u něj jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva [žalobce podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2021 č. j. 15 Co 97/2021-430, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2021 č. j. 49 C 55/2013-416, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků za dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2020 č. j. 15 Co 173/2020-405 a jímž bylo rozhodnuto, že žalobci se neustanovuje zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2020 č. j. 15 Co 173/2020-405, proti kterému není dovolání podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř. přípustné], dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co dovolací soud usnesením ze dne 5. 1. 2022 č. j. 21 Cdo 3523/2021-444 rozhodl o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků tak, že žalobci se nepřiznává osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, a vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2021 č. j. 15 Co 97/2021-430 podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (srov. § 201 o. s. ř.). Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 243b o. s. ř. zastavil též řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2021 č. j. 49 C 55/2013-416 (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999 sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné pod č. 45 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 2. 2022
JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu