21 Cdo 4457/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní
věci žalobce J. R., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Večeřou, advokátem se sídlem
v Praze 1 – Novém Městě, Opletalova č. 1417/25, proti žalovanému NAXOS a. s. se
sídlem v Praze 5, Holečkova č. 103/31, IČO 26445867, o neplatnost veřejné
nedobrovolné dražby, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2015 č. j. 53 Co 283/2015-93, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 154/2014, o dovolání žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2016 č. j. 53 Co
432/2015-190, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2016 č.
j. 53 Co 432/2015-190 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť
rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí
dovolacího soudu [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011
sp. zn. 28 Cdo 708/2011 a v něm vyjádřený právní názor, že žalobou na obnovu
řízení (§ 228 odst. 1 o. s. ř.) účastník může napadnout pravomocný rozsudek
nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto „ve věci samé“, že věcí samou
se rozumí samotný předmět, pro který se řízení vede, a rozhodnutím ve věci samé
takové rozhodnutí soudu, jímž se v tzv. řízení sporném na základě žaloby
stanoví konkrétní práva a povinnosti účastníků vyplývající z právního vztahu
pro žalobou uplatněný nárok, že ne každé rozhodnutí, jímž se řízení končí, je
současně rozhodnutím ve věci samé, že usnesení o zastavení řízení pro
nezaplacení soudního poplatku usnesením ve věci samé není, byť jde o
rozhodnutí, jímž se řízení končí, a že proti takovému rozhodnutí není žaloba na
obnovu řízení přípustná] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla
posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c
odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. listopadu 2016
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu