21 Cdo 4772/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka
Novotného v právní věci žalobkyně RNDr. J. P., proti žalovanému Ing. D. A., o
výživné rozvedené manželky, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 18
C 89/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě –
pobočky v Olomouci ze dne 22. října 2015 č. j. 70 Co 422/2015-24, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 14. 8. 2015, č. j. 18 C 89/2015-16,
zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce pro řízení o výživné rozvedené
manželky.
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 22. 10. 2015, č.
j. 70 Co 422/2015-24, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Usnesení odvolacího soudu napadla dovoláním žalobkyně.
Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud podle ustanovení (§ 243c odst. 3, § 218 zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, viz
čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“). odmítl.
Učinil tak proto, že mezitím již bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé a
dovolání žalobkyně proti (dílčí) procesní otázce se tak stalo bezpředmětným.
Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 25. 6. 2016, č. j. 18 C 89/2015-11,
bylo řízení ve věci samé zastaveno, neboť soud shledal, že je zde dána překážka
litispedence, když pod sp. zn. 10 C 42/2015, byl u téhož soudu uplatněn totožný
nárok. Usnesením ze dne 26. 2. 2016, č. j. 69 Co 1/2016-37, Krajský soud v
Ostravě – pobočka v Olomouci usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dovolací
řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé bylo
usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, č. j. 21 Cdo 3550/2016-65,
zastaveno pro nedostatek povinného zastoupení.
Na věci nic nemění ani postup soud prvního stupně, který dovolání žalobkyně
směřující proti rozhodnutí o neustanovení právního zástupce, které bylo u soudu
prvního stupně podáno již dne 25. 1. 2016, nepředložil včas dovolacímu soudu
(dovolání došlo dovolacímu soudu dne 12. 10. 2016) a odvolací soud následně
nevyčkal na rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání, a namísto toho bylo
ve věci pravomocně rozhodnuto, neboť rozhodnutí o předloženém dovolání se
nemůže projevit v poměrech dovolatele založených napadeným usnesením (k postupu
soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, nebo též usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 26. 10. 2016 sp. zn. 33 Cdo 4105/2016).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. prosince 2016
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu