21 Cdo 4778/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny ve věci žalobce Ing. J. V., zastoupeného advokátkou, proti žalované Obci P., zastoupené advokátem, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp.zn. 40 C 69/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. května 2008, č.j. 16 Co 102/2008-181, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243 odst. 2 o.s.ř.):
Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 20.5.2008, č.j. 16 Co 102/2008-181 rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 30.11.2007, č.j. 40 C 69/2004-149 ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba „o zaplacení částky 7.650,- Kč měsíčně s příslušenstvím od 1.11.2006 do budoucna“, zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba „o zaplacení částky 7.650,- Kč měsíčně s příslušenstvím od 27.3.2003 do 31.10.2006“ a ve výroku o nákladech řízení jej potvrdil, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení 56.697,50 Kč k rukám advokáta. Odvolací soud dovodil, že „chtěl-li žalobce dosáhnout soudního přezkoumání usnesení zastupitelstva obce o jeho odvolání z funkce místostarosty“, „mohl dát pouze podnět ke krajskému úřadu, resp. podle současné právní úpravy Ministerstvu vnitra“; v projednávané věci se tomu tak nestalo, a ani „dozorový orgán neshledal důvod k zahájení dozorového procesu“. Odvolací soud proto přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žaloba je nedůvodná, neboť „nejsou splněny předpoklady odpovědnosti žalovaného podle § 187 zákoníku práce za škodu, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s odvoláním z funkce místostarosty“.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž uvedl pouze, že „proti výrokům uvedeným pod body II. a III.“ rozsudku „podává v zákonné lhůtě dovolání, které odůvodní ve lhůtě 14 dnů“.
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním; vady může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolání, které nebylo o uvedenou náležitost v této prekluzivní lhůtě doplněno, bude pak dovolacím soudem odmítnuto podle § 43 odst. 2 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.8.2007, sp.zn. 21 Cdo 3475/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalobci (jeho zástupkyni) byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 7.7.2008, že žalobce podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu dne 5.9.2008 včas a že již při podání dovolání byla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení § 241 o.s.ř. (žalobce byl při podání dovolání zastoupen advokátkou). Dovolání však neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá; o dovolacích důvodech se v něm uvádí pouze to, že dovolání „odůvodní ve lhůtě 14 dnů“; žalobce mohl dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání, která v projednávané věci uplynula dnem 7.9.2008 (srov. § 57 odst. 2 o.s.ř.). Dovolání však v uvedené lhůtě doplněno nebylo.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.) a protože dovolání žalobce nebylo o tuto zákonem požadovanou náležitost v uvedené lhůtě doplněno, Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl (§ 43 odst. 2, § 243c odst. 1 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. ledna 2010
JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.
předseda senátu