U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v
právní věci žalobců a) A. P. a b) O. P., obou zastoupených Mgr. Martinem
Razímem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Pavla Hanuše č. 252/4, proti
žalovaným 1) V. A. a 2) J. A., oběma zastoupeným Mgr. Jaroslavem Čapkem,
advokátem se sídlem v Hradci Králové, Komenského č. 241/35, o zrušení a
vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, o žalobě pro zmatečnost,
vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 21 Co 729/2012, o
dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7.
dubna 2016 č.j. 4 Co 195/2015-77, takto:
I. Dovolání druhého žalovaného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání druhého žalovaného proti usnesení
Vrchního soudu v Praze ze dne 7.4.2016 č.j. 4 Co 195/2015-77 podle ustanovení §
243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení
předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o.s.ř.
[podle ustálené judikatury dovolacího soudu, může-li být dovolání přípustné jen
podle ustanovení § 237 o.s.ř. – tak jako tomu je v posuzovaném případě - je
dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje
za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu
ustanovení § 237 o.s.ř. (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, který
z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení
je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod
číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); takovým vymezením
předpokladů přípustnosti dovolání není sdělení dovolatele, že „napadené
rozhodnutí záviselo na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se
odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, že se
„postupem soudu první instance cítil být zároveň diskriminován“, že „došlo k
porušení samé ústavnosti země“, že odvolací soud „důvodné argumentace
dovolatele nedbal“ a že „soud neprojevil zájem na zajištění spravedlivého,
dvojinstančního procesu pro dovolatele“]; v dovolacím řízení proto nelze
pokračovat.
Ostatně, dovolání druhého žalovaného není podle ustanovení § 237 o.s.ř.
přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou
rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce, zda může účastník napadnout
žalobou pro zmatečnost pravomocný rozsudek soudu prvního stupně z důvodu
uvedeného v § 229 odst. 3 o.s.ř., když v posuzované věci byla žaloba pro
zmatečnost podána proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
18.9.2013 č.j. 21 Co 729/2012-68 srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 25.8.2016 sp. zn. 21 Cdo 4088/2015 a v něm uvedený závěr, že zmatečnost
podle ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř. není dána, jestliže možnost učinit
procesní úkony, kterou účastníku nesprávným postupem odňal soud prvního stupně,
mu byla poskytnuta v odvolacím řízení; obdobně právní názor uvedený v usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 26.5.1998 sp. zn. 3 Cdon 610/96, které bylo uveřejněno
pod č. 123 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, nebo v rozsudku Nejvyššího
soudu ze dne 12.2.2014 sp. zn. 21 Cdo 206/2013, že možnost účastníka vyjádřit
se k věci není omezena toliko na průběh jednání před soudem prvního stupně,
může tak učinit i v průběhu odvolacího řízení, a to nejen v odvolání, nýbrž (až
do rozhodnutí odvolacího soudu) také jinými písemnými podáními ve věci; po
účastníku řízení je na místě požadovat, aby se bránil především prostřednictvím
odvolání a aby k žalobě pro zmatečnost přistoupil jen tehdy, jestliže odvolací
soud nezjednal nápravu nebo jestliže k odnětí možnosti jednat před soudem došlo
až v odvolacím řízení].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2016
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu