21 Cdo 5557/2015
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka,
Ph.D. v právní věci žalobce J. Š., zastoupeného Mgr. Pavlem Pernickým,
advokátem se sídlem v Sušici, Nábřeží Karla Houry č. 180, proti žalované
Sušické lesy a služby, s.r.o. se sídlem v Sušici II, Na Hrázi č. 270, IČO
26358450, zastoupené JUDr. Slavomírem Vlachem, advokátem se sídlem v Sušici,
Nuželická č. 60, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního
soudu v Klatovech pod sp. zn. 7 C 174/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 12. srpna 2015 č.j. 61 Co 244/2015-113 takto:
Rozsudek krajského soudu a rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 10.
března 2015 č.j. 7 C 174/2014-70 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v
Klatovech k dalšímu řízení.
Dopisem ze dne 25.4.2014 žalovaná sdělila žalobci, že s ním rozvazuje pracovní
poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce. Důvod výpovědi
spatřovala v tom, že žalobce na základě lékařského posudku o zdravotní
způsobilosti k práci MUDr. Kateřiny Nové ze dne 17.4.2014 dlouhodobě pozbyl
zdravotní způsobilost "z příčiny obecného onemocnění k pracovnímu zařazení
řidič, údržbář".
Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne 30.6.2014 (a
doplněnou dne 20.10.2014) domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z
pracovního poměru je neplatná. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že pracoval u
žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 31.3.1994 (ve znění dohody o změně
pracovní smlouvy na pracovní smlouvu na dobu neurčitou ze dne 13.5.2005) jako
"řidič, údržbář", že v souvislosti s výkonem pracovní činnosti se začal jeho
zdravotní stav zhoršovat a že v době od 21.1.2013 do 15.9.2013 byl v
dlouhotrvající pracovní neschopnosti. Dne 24.9.2013 vydala MUDr. Kateřina Nová
"písemnou zprávu s výsledkem neschopen výše uvedené práce, to je řidič, obsluha
nakladače, řidič nákladního a užitkového automobilu, pomocné práce při úklidu a
údržbě města", ve které bylo na návrh žalobce změněno pracovní zařazení v
souladu s pracovní smlouvou "řidič, údržbář" a uvedeno, že žalobce "pozbyl
dlouhodobě zdravotní způsobilost". Dne 17.4.2014 MUDr. Kateřina Nová vydala
nový lékařský posudek, podle kterého žalobce "pozbyl dlouhodobě zdravotní
způsobilost z příčiny obecného onemocnění". Žalobce podal návrh na přezkum
tohoto posudku, neboť v něm nebyla výslovně uvedena příčina, pro kterou pozbyl
zdravotní způsobilosti k výkonu práce; k návrhu na přezkum MUDr. Kateřina Nová
uvedla, že "trvá na svém závěru a nevidí důvod k přezkoumání posudku", čímž
došlo k porušení práva žalobce "na přezkoumání lékařského posudku, který nebyl
v zákonné lhůtě postoupen příslušnému správnímu orgánu", a takovýto posudek
"nemůže být podkladem pro výpověď", kterou žalobce převzal dne 28.4.2014.
Žalovaná namítala, že lékařský posudek ze dne 17.4.2014 uvádí jako příčinu
pozbytí způsobilosti dlouhodobě konat dosavadní práci "obecné onemocnění", což
vylučuje použití výpovědního důvodu podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku
práce.
Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 10.3.2015 č.j. 7 C 174/2014-70 žalobu
zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů
řízení 18.882,- Kč k rukám advokáta JUDr. Slavomíra Vlacha. Po provedeném
dokazování dovodil, že, byl-li ve výpovědi z pracovního poměru ze dne 28.4.2014
výpovědní důvod skutkově vymezen tak, že "žalující zaměstnanec dlouhodobě
pozbyl zdravotní způsobilost z příčiny obecného onemocnění a výpověď byla dána
v souladu s ustanovením § 52 písm. e) zákoníku práce s přímým odkazem na závěry
lékařského posudku ze dne 17.4.2014", pak je toto vymezení zcela "dostačující a
nezaměnitelné s jiným důvodem", a že námitka žalobce, že "jak posudková
lékařka, tak i správní orgán nedodržely zákonem předpokládané lhůty pro
vyřízení návrhu na přezkoumání posudku", nemůže mít vliv na platnost samotného
posudku, neboť tento nabývá účinnosti dnem jeho prokazatelného předání žalobci,
tedy dnem 17.4.2014.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 12.8.2015 č.j. 61 Co
244/2015-113 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žalobce je
povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 8.318,75 Kč k
rukám advokáta JUDr. Slavomíra Vlacha. Dovodil, že při zkoumání, zda byl
naplněn výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, je třeba
vycházet z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovněprávních služeb a
z rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává,
jen tehdy, "mají-li všechny stanovené náležitosti a nevzniknou-li žádné
pochybnosti o jejich správnosti". Protože lékařský posudek ze dne 17.4.2014
vydaný MUDr. Kateřinou Novou obsahoval veškeré náležitosti a protože přes
poučení poskytnuté mu soudem podle ustanovení § 118a odst.3 občanského soudu
řádu žalobce "neoznačil veškeré právně významné důkazy k prokázání svého
tvrzení, že výpověď daná mu zaměstnavatelem dne 28.4.2014 v návaznosti na
závěry lékařského posudku ze dne 17.4.2014 je neplatná", odvolací soud
souhlasil se soudem prvního stupně v tom, že u žalobce byl dán výpovědní důvod
podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že soudy
obou stupňů nesprávně vyložily ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) zákona č.
373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, když "zaměnily právní účinky
lékařského posudku vzhledem ke zdravotnímu stavu zaměstnance s právními účinky
vzhledem k pracovně právním účelům, resp. zákoníku práce", neboť zákon č.
373/2011 Sb. "omezuje platnost vydaného lékařského posudku na 90 dnů a, pokud
není v této lhůtě lékařský posudek postoupen správnímu orgánu nebo v této lhůtě
správní orgán nerozhodne, jak se stalo v tomto případě, lékařský posudek
"ztratí platnost a přestane být způsobilým podkladem pro výpověď z pracovního
poměru". Žalobce dovozuje, že předmětná výpověď z pracovního poměru nemůže být
platná, neboť, odvolává-li se zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru na
příslušný lékařský posudek, musí být v lékařském posudku "výslovně uvedeno nebo
z něho musí bez pochybností vyplývat, co bylo příčinnou ztráty zdravotní
způsobilosti dotčeného zaměstnance", což v jeho případě nebylo splněno. Žalobce
navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a aby věc vrátil
soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolaní žalobce zamítl. Protože příčinou
dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti žalobce bylo "obecné onemocnění",
nepřipadal v úvahu výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. d) zákoníku
práce a "skutečnost, že žalobce proti lékařskému posudku podal návrh na
přezkoumání, neměla na platnost posudku odkladný účinek podle ustanovení § 46
odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb.".
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního
řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu
bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení
§ 240 odst. 1 občanského soudního řádu a že věc je třeba i v současné době -
vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době po 1.1.2014
podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
účinném do 31.12.2014 (dále jen "o.s.ř."), se nejprve zabýval otázkou
přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon
připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí
odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí
závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se
odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím
soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní
otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).
Pro rozhodnutí soudů v projednávané věci bylo (mimo jiné) významné vyřešení
právní otázky, jaké jsou z hlediska zdravotního stavu zaměstnance předpoklady
pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm.e) zákoníku
práce vzhledem k právní úpravě posudkové péče a lékařských posudků účinné od
1.4.2012 (ode dne účinnosti zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních
službách). Vzhledem k tomu, že při jejím řešení se odvolací soud odchýlil od
již ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, dospěl Nejvyšší soud k závěru,
že dovolání žalobce je proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení § 237
o.s.ř. přípustné.
Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř.,
které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR
dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - vzhledem k tomu, že
žalobce se domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne
28.4.2014 - podle právních předpisů účinných v té době, zejména podle zákona č.
262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění zákonů č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb.,
č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu č.
116/2008 Sb., a zákonů č. 121/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 294/2008 Sb., č.
305/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 382/2008 Sb., č. 286/2009 Sb., č. 320/2009
Sb., č. 326/2009 Sb., č. 427/2010 Sb., č. 347/2010 Sb., č. 73/2011 Sb., č.
180/2011 Sb., č. 185/2011 Sb., č. 466/2011 Sb., č. 341/2011 Sb., č. 364/2011
Sb., č. 365/2011 Sb., č. 367/2011 Sb., č. 429/2011 Sb., č. 375/2011 Sb., č.
167/2012 Sb., č. 385/2012 Sb., 396/2012 Sb., č. 399/2012 Sb., č. 472/2012 Sb.,
č. 155/2013 Sb., č. 303/2013 Sb. a č. 435/2013 Sb., tedy podle zákoníku práce
ve znění účinném do 23.6.2014 (dále jen "zák. práce"), a podle zákona č.
373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákonů č. 167/2012
Sb. a č. 47/2013 Sb., tedy podle zákona o specifických zdravotních službách ve
znění účinném do 30.4.2015 (dále jen "zákon o specifických zdravotních
službách").
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru jen z důvodu
výslovně stanoveného v ustanovení § 52 zák. práce (srov. § 50 odst.2 zák.
práce). Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, musí důvod
ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem;
důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (srov. § 50 odst.4 zák. práce).
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, pozbyl-li
zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku
vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného
správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní
způsobilost [srov. § 52 písm. e) zák. práce].
Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je
hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek
na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za
účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na
ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a
nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný
dohled na pracovištích a nad výkonem práce (srov. § 53 zákona o specifických
zdravotních službách). O zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu se
vydává na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu
oprávněné osoby, lékařský posudek (srov. § 42 odst.1 zákona o specifických
zdravotních službách).
"Pracovnělékařské služby" poskytují (a v jejich rámci vydávají lékařské posudky
o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu) poskytovatelé
pracovnělékařských služeb; "poskytovatelem" se rozumí "fyzická nebo právnická
osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb" [srov. § 2 odst.1
zákona č. 272/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákona o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů], a
"poskytovateli pracovnělékařských služeb" jsou "poskytovatelé v oboru
všeobecného praktického lékařství" nebo "poskytovatelé v oboru pracovního
lékařství" (srov. § 54 odst.1 zákona o specifických zdravotních službách).
Lékařské posudky se vydávají na základě zhodnocení výsledků lékařské prohlídky
a dalších potřebných odborných vyšetření (pracovnělékařské prohlídky), výpisu
ze zdravotnické dokumentace vedené o zaměstnanci a zdravotní náročnosti pro
výkon práce, pro kterou je zaměstnanec posuzován (srov. § 42 odst.1 zákona o
specifických zdravotních službách), provedeného podle hledisek uvedených v
ustanovení § 2 písm.a) vyhlášky č. 79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení
zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o
pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Lékařský
posudek musí být prokazatelně předán posuzované osobě (zaměstnanci) a tomu, kdo
o posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby za účelem vydání posudku
oprávněně požádal (zaměstnavateli); lékařský posudek se považuje za
prokazatelně předaný i tehdy, jestliže osoba oprávněná k převzetí posudku
odmítne posudek převzít nebo jeho převzetí stvrdit podpisem. Právní účinky
lékařského posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí
zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou
nastávají pro osobu, které byl předán, dnem jeho prokazatelného předání, se
závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby nastávají pro osobu, které
byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však
dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem
prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který
poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a o zdravotním
stavu nastávají pro osobu, které byl předán, dnem uplynutí lhůty pro podání
návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o
potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k
poskytování zdravotních služeb (srov. § 44 odst.2, 3 a 4 zákona o specifických
zdravotních službách). Náležitosti lékařského posudku jsou uvedeny v bodě 9
Přílohy č. 1 vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění
pozdějších předpisů.
Má-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel (jako osoba, které uplatněním lékařského
posudku vznikají práva a povinnosti) za to, že lékařský posudek je nesprávný,
může do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání podat návrh na
jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal. Neodloží-li poskytovatel
pracovnělékařských služeb návrh jako opožděný a shledá-li podmínky pro vyhovění
návrhu, napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných
skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek
nový. V případě, že poskytovatel pracovnělékařských služeb včas podanému návrhu
na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 10
pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání, včetně
podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska,
příslušnému správnímu orgánu. Příslušný správní orgán při přezkoumání
lékařského posudku zjišťuje, zda bylo posouzení zdravotní způsobilosti nebo
zdravotního stavu posuzované osoby provedeno a lékařský posudek vydán k tomu
oprávněným poskytovatelem, zda byly provedeny lékařské prohlídky, které stanoví
právní předpisy nebo které indikoval posuzující lékař, zda byl zdravotní stav
posuzované osoby pro účely zdravotního posouzení zjištěn úplně a zda závěr o
posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu odpovídá aktuálně
zjištěnému zdravotnímu stavu posuzované osoby; při přezkoumání lékařského
posudku zásadně vychází z podkladů předaných poskytovatelem. Po přezkoumání
lékařského posudku příslušný správní orgán návrh zamítne a napadený lékařský
posudek potvrdí nebo napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc poskytovateli
k vydání nového lékařského posudku anebo napadený lékařský posudek zruší. Pro
přezkoumání lékařského posudku příslušným správním orgánem se použije,
nestanoví-li zákon jinak, obdobně Část čtvrtá správního řádu, tj. ustanovení §
154 až 158 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
(srov. zejména § 46 a 47 zákona o specifických zdravotních službách).
Zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským službám u poskytovatele
pracovnělékařských služeb v případech stanovených zákonem a tehdy, vyslal-li ho
zaměstnavatel na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, protože má pochybnosti
o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci (srov. zejména § 56 zákona o
specifických zdravotních službách). Zaměstnavateli se v ustanovení § 55 odst. 1
písm. b) zákona o specifických zdravotních službách ukládá, aby "při zařazování
zaměstnanců k práci postupoval podle závěrů lékařských posudků o jejich
zdravotní způsobilosti"; dále má zejména právo vyslat zaměstnance na
pracovnělékařskou prohlídku vždy, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti
zaměstnance k práci, a je povinen odeslat zaměstnance na mimořádnou
pracovnělékařskou prohlídku, jestliže o to zaměstnanec požádal.
Důvodem k výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm.e) zák. práce
je - jak se uvádí v tomto ustanovení - to, že zaměstnanec pozbyl dlouhodobě
zdravotní způsobilost vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského
posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí
příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává. To, aby
lékařský posudek (rozhodnutí příslušného správního orgánu) vedl sám o sobě k
závěru o dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, předpokládá, aby
posouzení výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření
(pracovnělékařské prohlídky), výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o
zaměstnanci a zdravotní náročnosti pro výkon práce, pro kterou je zaměstnanec
posuzován (srov. § 42 odst.1 zákona o specifických zdravotních službách),
provedené podle hledisek uvedených v ustanovení § 2 písm.a) vyhlášky č. 79/2013
Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických
zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých
druzích posudkové péče) bylo vyjádřeno v takové podobě (formě), která by byla
závazná jednak pro zaměstnavatele a zaměstnance, kteří na jeho základě činí
pracovněprávní úkony, jednak pro soudy, správní úřady a jiné orgány, které jsou
povolány k tomu, aby v příslušném řízení posuzovaly pracovněprávní úkony a jiné
pracovněprávní skutečnosti, pro něž bylo podkladem posouzení zdravotního stavu
zaměstnance; nejsou-li totiž takovým posouzením soudy (správní úřady a jiné
orgány) a tedy ani smluvní strany základních pracovněprávních vztahů vázány,
nutně to znamená, že pracovněprávní úkony a jiné pracovněprávní skutečnosti,
pro něž je významné posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance, nemohou být v
příslušném řízení posuzovány jen (a pouze) na základě lékařského posudku
(rozhodnutí příslušného správního orgánu), ale na základě všech poznatků
získaných dokazováním, samozřejmě včetně znaleckých posudků o zdravotním stavu
zaměstnance.
Lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb nepředstavuje
- jak je zřejmé z výše uvedeného - takové posouzení zdravotní způsobilosti
zaměstnance k práci, které by bylo v probíhajícím soudním řízení závazné pro
zaměstnance, a není směrodatné ani pro zaměstnavatele; povinnost uložená
zaměstnavateli v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona o specifických
zdravotních službách se neuplatní, nebude-li zaměstnanec souhlasit se závěry
lékařského posudku (rozhodnutí příslušného správního orgánu) o jeho zdravotní
způsobilosti. Lékařský posudek není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž
by byl závazný pro smluvní stranu základních pracovněprávních vztahů, vůči
které byl učiněn pracovněprávní úkon, a tedy ani pro soud (správní úřad nebo
jiný orgán), který by v řízení posuzoval takovou pracovněprávní skutečnost, a
rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává,
nemá povahu správního rozhodnutí a při jeho vydání se - jak vyplývá z
ustanovení § 47 odst.4 zákona o specifických zdravotních službách - postupuje
(obdobně) tak, jako kdyby šlo o "vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení"
správního orgánu. U lékařského posudku tedy - jak se výslovně (a výstižně)
uvádí v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona č. 373/2011 Sb. - jde o
"dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem
zdravotních služeb" a "nejde o úkon, kterým by se přímo zakládala práva a
povinnosti posuzované osoby".
Z uvedeného vyplývá, že podle právní úpravy účinné od 1.4.2012 lékařský posudek
vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a ani rozhodnutí příslušného
správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nestanoví (a neprokazují)
autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný
zaměstnanec vskutku vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě
zdravotní způsobilost, a že tedy lékařský posudek vydaný poskytovatelem
pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, které
lékařský posudek přezkoumává, poskytují v příslušném řízení zaměstnanci,
zaměstnavateli a soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné
"dobrozdání" o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní
způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve
smyslu § 135 odst. 2 občanského soudního řádu.
Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. e)
zák. práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru
výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem
pracovnělékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které
lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti
a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti. V
případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský
posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či
nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných
důvodů se za řízení objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův
zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení
otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě
zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným
zejména prostřednictvím znaleckých posudků. Uvedené současně znamená, že
výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle ustanovení §
52 písm. e) zák. práce není neplatným pracovněprávním úkonem jen proto, že
zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost
zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a
účinným) lékařským posudkem, popřípadě rozhodnutím správního orgánu, který
lékařský posudek přezkoumává; uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost
takového rozvázání pracovního poměru (§ 72 zák. práce), soud může shledat
výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými
posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl
dlouhodobě zdravotní způsobilost (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku
Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2016 sp. zn. 21 Cdo 1804/2015).
V projednávané věci žalovaná dala žalobci (dopisem ze dne 25.4.2014) výpověď z
pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm.e) zák. práce s odvoláním na
lékařský posudek ze dne 17.4.2014, podle něhož žalobce "dlouhodobě pozbyl
zdravotní způsobilost z příčiny obecného onemocnění k pracovnímu zařazení
řidič, údržbář". S odvolacím soudem lze souhlasit v tom, že "lékařský posudek
vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného
správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, jsou nezávazným
dobrozdáním o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho způsobilosti k
práci". I kdyby měl lékařský posudek MUDr. Kateřiny Nové ze dne 17.4.2014
všechny stanovené náležitosti, je nepochybné, že žalobce s jeho závěry
nesouhlasil a že tedy za řízení před soudy vznikly pochybnosti o jeho
správnosti. Za tohoto stavu věci by mohla být výpověď z pracovního poměru daná
žalobci dopisem žalované ze dne 25.4.2014 platným právním úkonem, jen kdyby
žalovaná důkazy (zejména znaleckými posudky) prokázala, že žalobce vzhledem ke
svému zdravotnímu stavu vskutku pozbyl pro "obecné onemocnění" dlouhodobě
zdravotní způsobilost; poučení podle ustanovení § 118a odst.3 o.s.ř., které
soud prvního stupně poskytnul žalobci, mělo správně směřovat vůči žalované,
kterou zatěžovalo břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že u žalobce byl v
době doručení výpovědi z pracovního poměru naplněn výpovědní důvod podle
ustanovení § 52 písm.e) zák. práce.
Protože rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci
a protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí
dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu rozsudku odvolacího soudu,
Nejvyšší soud České republiky rozsudek odvolacího soudu zrušil (§ 243e odst. 1
o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího
soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České
republiky rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu
soudu v Klatovech) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci
rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale
znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1 a § 243g odst. 1 část první
věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. července 2016
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu