21 Cdo 567/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. T. P., zastoupeného JUDr. Antonínem Šmídkem, advokátem se sídlem v Liberci, Jestřábí č. 974/1, proti žalované TRW Automotive Czech s.r.o. se sídlem v Jablonci nad Nisou, Na Roli č. 2405/26, IČO 267 06 342, zastoupené JUDr. Ivou Hlaváčkovou, advokátkou se sídlem v Jablonci nad Nisou, Palackého č. 3145/41, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 9 C 90/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 2. října 2012 č. j. 29 Co 293/2012-73, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Antonína Šmídka, advokáta se sídlem v Liberci, Jestřábí č. 974/1.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Žalovaná podala dne 3. 1. 2013 dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci ze dne 2. 10. 2012 č. j. 29 Co 293/2012-73, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 29. 2. 2012 č. j. 9 C 90/2011-52 tak, že „okamžité zrušení pracovního poměru, učiněné žalovanou žalobci dopisem ze dne 29. 9. 2011, je neplatné“ a jímž bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů 12.800,- Kč „za řízení před okresním soudem“ a 14.720,- Kč „před odvolacím soudem“ „u advokáta JUDr. Antonína Šmídka“.
Protože dovolání žalované neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá [vylíčení okolností, v nichž žalovaná spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], a protože lhůta dvou měsíců určená k podání dovolání a počítaná od doručení napadeného rozsudku odvolacího soudu žalované (jejímu zástupci) dne 8. 11. 2012, během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit (§ 240 odst. 1, § 241b odst. 3 o. s. ř.), marně uplynula dne 8. 1. 2013 (k doplnění dovolání o uvedení dovolacích důvodů podáním žalované ze dne 4. 2. 2013 doručeným soudu prvního stupně téhož dne nelze přihlížet), zabránila žalovaná dovolacímu soudu, který je vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř.), aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu z hlediska jeho správnosti přezkoumat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalované bylo odmítnuto, a žalovaná je proto povinna nahradit žalobci náklady potřebné k uplatňování práva.
Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§ 151 odst. 2 část věty první před středníkem o. s. ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 147 nebo 149 odst. 2 o. s. ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§ 151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř.). Vyhláška č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 č. 116/2013 Sb. dnem 7. 5. 2013 zrušena. Nejvyšší soud České republiky za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 2.500,- Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalobci náklady spočívající v paušální částce náhrady výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce, advokát JUDr. Antonín Šmídek, osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům, které žalobci za dovolacího řízení vznikly, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 588,- Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Žalovaná je povinna náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 3.388,- Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do 3 dnů od právní moci usnesení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. února 2014
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu