Nejvyšší soud Usnesení obchodní

21 Cdo 581/2016

ze dne 2016-05-12
ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.581.2016.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci zástavní věřitelky Raiffeisenbank a. s. se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2b, IČO 49240901, proti zástavní dlužnici P. K., zastoupené JUDr. Vladimírem Náprstkem, advokátem se sídlem v Berouně, Pivovarská č. 170/3, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 5 C 66/2014, o dovolání zástavní dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. května 2015, č. j. 20 Co 140/2015-115, takto:

I. Dovolání zástavní dlužnice se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání zástavní dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2015, č. j. 20 Co 140/2015-115, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je [v otázce, co je předmětem řízení o soudním prodeji zástavy jako první fáze soudního prodeje zástavy, kdy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné] v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž závěry vyjádřené například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod č. 37/2005 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 21 Cdo 314/2007, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. 21 Cdo 826/2008 nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3973/2009, jsou použitelné rovněž při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, jímž se řídí projednávaná věc, a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání zástavní dlužnice podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. května 2016

JUDr. Mojmír Putna předseda senátu