U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce Ing. P. K., zastoupeného JUDr. Wieslawem Firlou, advokátem se sídlem v Havířově - Městě, U Stromovky č. 11, proti žalované Mgr. D. K., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově pod sp. zn. 112 C 219/2005, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. října 2009, č. j. 56 Co 227/2009-194, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 10. 2009, č. j. 56 Co 227/2009-194, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Karviné-pobočky v Havířově ze dne 20. 2. 2009, č. j. 112 C 219/2005-155, kterým bylo podle ustanovení § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastaveno řízení o návrhu žalované na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů (pro překážku věci rozsouzené), není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé, nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních § 238 a § 238a o. s. ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o. s. ř.; přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno takové usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř., jehož důsledkem je skončení řízení před soudem (srov. § 114 odst. 2 o. s. ř.), nikoliv - jako tomu bylo v posuzovaném případě - potvrdil-li odvolací soud usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o „návrhu žalované na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů“ vydané v řízení o rozvod manželství.
Přípustnost dovolání nemohou založit ani případné námitky uplatňující zmatečnostní vady [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005, které bylo uveřejněno pod č. 82 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, podle něhož zmatečnosti nejsou způsobilým dovolacím důvodem (§ 241a odst. 2 a 3 o. s. ř.)].
Na přípustnost dovolání nelze usuzovat ani z poučení obsaženého v závěru písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu. Není-li totiž dovolání skutečně přípustné podle ustanovení § 237 až 239 o. s. ř., nesprávné poučení soudu o tom, že dovolání je přípustné, samo o sobě přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu nemůže založit.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) proto dovolání žalované podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. – aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. března 2011
JUDr. Mojmír Putna, v. r. předseda senátu