USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a JUDr. Pavla Malého o návrhu navrhovatelky advokátní kancelář J&K LawPartners, s. r. o. se sídlem v Praze 1, Valentinská č. 56/11, IČO 24200841, podaném proti Nejvyššímu soudu, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 ICdo 183/2024, takto:
I. Návrh na určení lhůty Nejvyššímu soudu k provedení procesního úkonu spočívajícího ve „vydání rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 29 ICdo 183/2024“ se zamítá. II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 6. 2024, č. j. 105 VSPH 832/2023-461, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2023, č. j. 179 ICm 1755/2019-406, kterým tento soud určil, že vykonatelná pohledávka č. P14/1 společnosti SLAVIA International, a. s., přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka K. P., není po právu, podala společnost SLAVIA International, a. s. dne 27. 9. 2024 dovolání.
2. Toto dovolací řízení je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 29 ICdo 183/2024.
3. Podáním ze dne 15. 1. 2025, doručeným Nejvyššímu soudu téhož dne, se navrhovatelka domáhala, aby „Nejvyšší soud určil lhůtu k vydání rozhodnutí ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 ICdo 183/2024“. Návrh odůvodnila vysokým věkem (76 let) a špatným zdravotním stavem dlužníka v insolvenčním řízení, zatímní výší majetkové podstaty, celkovou délkou insolvenčního řízení (cca 9 let), jakož i délkou incidenčního řízení ve vztahu k pohledávce věřitele SLAVIA International, a. s. (5,5 roku).
4. Předseda senátu Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek se k návrhu vyjádřil tak, že návrh ve věci vedené pod sp. zn. 29 ICdo 183/2024 považuje za nedůvodný, neboť „… označená věc napadla u Nejvyššího soudu dne 25. 11. 2024 a návrh na určení lhůty byl podán dne 15. 1. 2025 …“.
5. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu (§ 174a odst. 4 část věty za středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
6. Podle ustanovení § 1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
7. Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a soudcích).
8. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě k průtahům v řízení vedeném u Nejvyššího soudu nedochází, neboť s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudů je ve věci postupováno s přiměřenou pečlivostí a délku řízení vedeného u Nejvyššího soudu od předložení věci tomuto soudu (25. 11. 2024) do podání návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu je třeba zatím považovat za přiměřenou.
9. Nejvyšší soud proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích na náhradu případných nákladů řízení právo. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 2. 2025
JUDr. Marek Cigánek předseda senátu