21 Cul 2/2025-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Marka Cigánka a soudců JUDr. Pavla Malého a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o
návrhu navrhovatele M. B., podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení
lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod
sp. zn. 6 Cmo 184/2022, takto:
I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k provedení procesního
úkonu spočívajícího ve vydání „rozhodnutí o návrhu na předložení věci
místopředsedovi Vrchního soudu v Praze k rozhodnutí o přidělení věci“ se
zamítá.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem ze dne 26. 9. 2025 se navrhovatel domáhal, aby v souladu s
ustanovením §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, Nejvyšší soud
určil Vrchnímu soudu v Praze, „aby ve lhůtě 1 dne rozhodl o návrhu žalobce
(navrhovatele – pozn. dovolacího soudu) na předložení věci místopředsedovi VSPH
k rozhodnutí o jejím přidělení“, když dne 23. 9. 2025 navrhovatel předložil
soudu návrh, aby „v souladu s bodem 4 rozvrhu práce VSPH předseda senátu 6 Cmo
předložil věc místopředsedovi VSPH k rozhodnutí o jejím přidělení, a to proto,
že věc byla přidělena nesprávnému senátu“, přičemž „ke dni 26. 9. 2025 soud na
návrh nereagoval“.
2. Předseda senátu Vrchního soudu v Praze se k návrhu vyjádřil tak, že v
řízení k žádným průtahům nedochází, neboť ve věci je nařízeno jednání na den
18. 11. 2025, dále uvedl, že nejsou dány podmínky k předložení věci
místopředsedovi Vrchního soudu v Praze postupem dle rozvrhu práce, neboť ty by
byly dány pouze za předpokladu, že by předseda senátu nesouhlasil s přidělením
věci a měl za to, že věc má být přidělena jinému senátu, dále uvedl, že k
návrhu takového postupu nedává zákon účastníkům legitimaci.
3. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu (§ 174a odst. 4
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů – dále
jen „zákon o soudech a soudcích“), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
4. Podle bodu 4. rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze „má-li senát (člen
senátu) za to, že mu věc byla přidělena v rozporu s tímto rozvrhem práce,
řídící předseda senátu předloží věc příslušnému místopředsedovi úseku k
rozhodnutí o jejím přidělení nejpozději do 1 měsíce od nápadu této věci.
Neučiní-li tak v této době, platí, že věc byla oddělení přidělena v souladu s
rozvrhem práce.“
5. Podle ustanovení § 1 o. s. ř. upravuje občanský soudní řád postup
soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna
spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k
zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob.
Podle ustanovení § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud v součinnosti se všemi
účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které
jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.
6. Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto
řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro
provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v
řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí
být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký
procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v
řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu,
vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 zákona o
soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení
lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení
pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup
soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u
něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 2 zákona o soudech a
soudcích).
7. Z výše uvedeného (srov. bod 4 tohoto odůvodnění) vyplývá, že
navrhovatel není oprávněn navrhovat, aby předseda senátu předložil věc
místopředsedovi úseku. Předseda senátu věc předloží pouze za předpokladu, že
senát (člen senátu) má za to, že mu věc byla přidělena v rozporu s rozvrhem
práce, k tomu však v daném případě nedošlo, neboť senát (člen senátu) k závěru,
že věc byla přidělena v rozporu s rozvrhem práce, nedospěl. Návrh na provedení
procesního úkonu ve smyslu ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích se
může týkat jen úkonů, jejichž potřeba provedení je v probíhající fázi řízení
nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Vzhledem ke
skutečnosti, že nebyly naplněny podmínky k provedení úkonu, který navrhovatel
požadoval, nemůže docházet k průtahům v řízení.
8. Nejvyšší soud proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního
úkonu podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech
a soudcích zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a
odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 části věty před
středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8
věty druhé zákona o soudech a soudcích na náhradu případných nákladů řízení
právo.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 10. 2025
JUDr. Marek Cigánek
předseda senátu