21 Cul 2/2025-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Pavla Malého a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o návrhu navrhovatele M. B., podaném proti Vrchnímu soudu v Praze, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cmo 184/2022, takto:
I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k provedení procesního úkonu spočívajícího ve vydání „rozhodnutí o návrhu na předložení věci místopředsedovi Vrchního soudu v Praze k rozhodnutí o přidělení věci“ se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem ze dne 26. 9. 2025 se navrhovatel domáhal, aby v souladu s ustanovením §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, Nejvyšší soud určil Vrchnímu soudu v Praze, „aby ve lhůtě 1 dne rozhodl o návrhu žalobce (navrhovatele – pozn. dovolacího soudu) na předložení věci místopředsedovi VSPH k rozhodnutí o jejím přidělení“, když dne 23. 9. 2025 navrhovatel předložil soudu návrh, aby „v souladu s bodem 4 rozvrhu práce VSPH předseda senátu 6 Cmo předložil věc místopředsedovi VSPH k rozhodnutí o jejím přidělení, a to proto, že věc byla přidělena nesprávnému senátu“, přičemž „ke dni 26. 9. 2025 soud na návrh nereagoval“.
2. Předseda senátu Vrchního soudu v Praze se k návrhu vyjádřil tak, že v řízení k žádným průtahům nedochází, neboť ve věci je nařízeno jednání na den 18. 11. 2025, dále uvedl, že nejsou dány podmínky k předložení věci místopředsedovi Vrchního soudu v Praze postupem dle rozvrhu práce, neboť ty by byly dány pouze za předpokladu, že by předseda senátu nesouhlasil s přidělením věci a měl za to, že věc má být přidělena jinému senátu, dále uvedl, že k návrhu takového postupu nedává zákon účastníkům legitimaci.
3. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu (§ 174a odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
4. Podle bodu 4. rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze „má-li senát (člen senátu) za to, že mu věc byla přidělena v rozporu s tímto rozvrhem práce, řídící předseda senátu předloží věc příslušnému místopředsedovi úseku k rozhodnutí o jejím přidělení nejpozději do 1 měsíce od nápadu této věci. Neučiní-li tak v této době, platí, že věc byla oddělení přidělena v souladu s rozvrhem práce.“
5. Podle ustanovení § 1 o. s. ř. upravuje občanský soudní řád postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.
6. Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 2 zákona o soudech a soudcích).
7. Z výše uvedeného (srov. bod 4 tohoto odůvodnění) vyplývá, že navrhovatel není oprávněn navrhovat, aby předseda senátu předložil věc místopředsedovi úseku. Předseda senátu věc předloží pouze za předpokladu, že senát (člen senátu) má za to, že mu věc byla přidělena v rozporu s rozvrhem práce, k tomu však v daném případě nedošlo, neboť senát (člen senátu) k závěru, že věc byla přidělena v rozporu s rozvrhem práce, nedospěl. Návrh na provedení procesního úkonu ve smyslu ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích se může týkat jen úkonů, jejichž potřeba provedení je v probíhající fázi řízení nepochybná a které ve věci musí být podle zákona učiněny. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyly naplněny podmínky k provedení úkonu, který navrhovatel požadoval, nemůže docházet k průtahům v řízení.
8. Nejvyšší soud proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích na náhradu případných nákladů řízení právo. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 10. 2025
JUDr. Marek Cigánek předseda senátu