21 Nd 117/2023-231
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci navrhovatele M. B., narozeného dne XY, bytem v XY, za účasti OLOMOUCKÉHO KRAJSKÉHO FOTBALOVÉHO SVAZU pobočného spolku, se sídlem v Olomouci, Na Střelnici č. 1212/39, IČO 70945322, zastoupeného JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem v Praze, Těšnov č. 1059/1, o vyslovení, že usnesení valné hromady ze dne 18. 3. 2016 není jejím usnesením a hledí se na něj, jakoby nebylo přijato, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 127/2017, o návrhu navrhovatele na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Dušan Hrabánek a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Cmo 184/2022.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2022, č. j. 79 Cm 127/2017-161, kterým byl zamítnut návrh navrhovatele, aby soud vyslovil, že usnesení valné hromady ze dne 18. 3. 2016, kterým byly schváleny stanovy účastníka Olomouckého krajského fotbalového svazu pobočného spolku, není usnesením valné hromady a hledí se na něj, jakoby nebylo přijato, podal navrhovatel odvolání. V podání, které bylo doručeno Vrchnímu soudu v Praze dne 4. 1. 2023, vznesl navrhovatel námitku podjatosti proti soudci Vrchního soudu v Praze JUDr.
Stanislavu Bernardovi (o této námitce bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2023, č. j. 21 Nd 51/2023-222). Podáním, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 8. 2. 2023, navrhovatel námitku podjatosti doplnil tak, že „v jeho věci má rozhodovat zákonný soudce, že při opakovaném nápadu věci má být věc přidělena soudci, který byl při předchozím rozhodnutí ve věci samé, a jelikož ve věci sp. zn. 79 Cm 127/2017 rozhodoval senát ve složení: JUDr. Vladislava Rieglová Ph.D., JUDr. Milada Uhlířová a JUDr.
Ondřej Kubát, navrhovatel dovozuje, že nedodržením této zásady bylo porušeno právo na spravedlivý proces a že ve věci nerozhoduje zákonný soudce“. Z uvedeného důvodu vznesl námitku podjatosti i proti ostatním členům senátu 6 Cmo, soudcům Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Dušanu Hrabánkovi a JUDr. Františku Švantnerovi. Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený (§ 16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná. Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout; soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti; důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. § 15a odst. 1 větu první, § 14 odst. 1 a § 14 odst. 4 o.
s. ř.). Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze – jak vyplývá z obsahu spisu – má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Cmo 184/2022 projednat a rozhodnout soudní oddělení (senát) 6 Cmo, jehož členy jsou JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. František Švantner a JUDr. Ing. Dušan Hrabánek. Soudce JUDr. František Švantner a soudce JUDr. Ing. Dušan Hrabánek se shodně vyjádřili tak, že k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a není jim ani známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn.
2 Cdon 828/96, uveřejněný pod číslem 33/2000 v časopise Soudní judikatura, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v témže časopise pod číslem 48/2002, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.
Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování) a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen také příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Nelze přitom vyloučit, že se nepřátelský vztah soudce k účastníku vytvoří při služebním styku, tj. v rámci předchozích soudních řízení nebo i v průběhu řízení stávajícího, především na základě negativně zaměřeného vystupování účastníka proti jeho osobě. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný (z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o.
s. ř.) významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Navrhovatel ve svém podání takový vztah uvedených soudců ani nenamítá a jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům nelze dovodit ani z obsahu jeho podání. „Nesprávné obsazení soudu“ (jiným soudním oddělením), které navrhovatel namítá, může být důvodem pro podání mimořádného opravného prostředku – žaloby pro zmatečnost [§ 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř.]. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr.
Ing. Dušan Hrabánek a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Cmo 184/2022 (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o uplatněné námitce podjatosti rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 4. 2023
JUDr. Pavel Malý předseda senátu