Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Nd 343/2024

ze dne 2024-09-03
ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.343.2024.1

21 Nd 343/2024-29

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci manželů L. V., a I. V., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 14 C 324/2023, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 14 C 324/2023 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kladně.

Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Bruntále dne 18. 12. 2023 se manželé domáhají rozvodu manželství uzavřeného dne 27. 6. 2015 před Městským úřadem ve Vrbně pod Pradědem. Podáním doručeným Okresnímu soudu v Bruntále dne 26. 4. 2024 I. V. (dále jen „manželka“) navrhla „přeložení rozvodu“ k Okresnímu soudu v Kladně. Návrh zdůvodnila tím, že se s dětmi přestěhovala na „novou adresu XY“ a má to teď „dál“, proto žádá „o přeložení spisu“. L. V. (dále jen „manžel“) s přikázáním věci Okresnímu soudu v Kladně nesouhlasil a žádal, aby „soud pokračoval i nadále u Okresního soudu v Bruntále“.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána; účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.

Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15.

11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod č. 172 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2001, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sb. rozh. obč.). Pro řízení o rozvod manželství je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení (srov. § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů).

Obecně platí, že takové situace, kdy některý účastník nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 28 Nd 36/2019, nebo ze dne 14.

12. 2022, sp. zn. 27 Nd 681/2022). V posuzované věci manželka neuvádí v návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Kladně takové skutečnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci. Skutečnost, že bydliště manželky je mimo obvod Okresního soudu v Bruntále, přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje, neboť nejde o takovou okolnost, která by umožnila hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem [manželka se jednání u Okresního soudu v Bruntále může účastnit prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí nebo který jí může být na její žádost ustanoven (za podmínek uvedených v ustanovení § 30 o.

s. ř.) soudem, a její případný výslech jako účastníka řízení může být proveden prostřednictvím dožádaného soudu nebo s využitím videokonferenčního zařízení (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.)]; ekonomická zátěž spojená s dosažením místně příslušného soudu by se v případě přikázání věci Okresnímu soudu v Kladně pouze přesunula z manželky na manžela a delegace by proto nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků. Důvody uváděné manželkou pro delegaci vhodnou nepovažuje Nejvyšší soud za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl.

38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Uvedený závěr platí tím spíše, že manžel s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasí. Nejvyšší soud, jakožto soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Bruntále a Okresnímu soudu v Kladně, proto návrhu manželky na přikázání věci Okresnímu soudu v Kladně podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 9. 2024

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu