22 As 208/2025- 35 - text
22 As 208/2025 - 36 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase, soudce Jana Kratochvíla a soudkyně Jitky Zavřelové ve věci žalobců: a) Honební společenstvo Dvérce, se sídlem K Perči 3003, Žatec, b) Myslivecký spolek Dvérce z.s., se sídlem Dvérce 22, Nepomyšl, c) Myslivecký spolek Skytaly, se sídlem Skytaly 1, Vroutek, všichni zastoupení JUDr. Vlastimilem Hájkem, advokátem se sídlem Krajinská 224/37, České Budějovice, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Perdix, s.r.o., se sídlem Želeč 117, Želeč, zastoupená JUDr. Petrem Valentou, advokátem se sídlem Chodská 1281/30, Praha 2, II) J. F., zastoupená Ing. J. K., III) Ing.
V. G., IV)
V. Š., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2025, č. j. KUUK/039450/2025, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 28. 3. 2025, č. j. KUUK/047340/2025, v řízení o kasační stížnosti žalovaného a osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 9. 2025, čj. 15 A 17/2025 81, o návrhu osoby zúčastněné na řízení I) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
I. Návrh osoby zúčastněné na řízení I) na přiznání odkladného účinku se zamítá.
II. Osobě zúčastněné na řízení I) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Krajský soud rozsudkem ze dne 3. 9. 2025 zrušil správní rozhodnutí obou stupňů, jimiž byly změněny honitby Skytaly, Dětaň a Bedřich Podpořanský Rohozec a uznána vlastní honitba Obora Dětaň, jejíž držitelkou je osoba zúčastněná na řízení II). Změna výše uvedených honiteb spočívala v tom, že některé honební pozemky byly nově zahrnuty do honitby Obora Dětaň. Podle krajského soudu nicméně nebyly splněny podmínky uznání honitby Obora Dětaň, neboť v okamžiku svého vzniku nesplňovala definiční znak oplocení podle § 2 písm. j) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
[2] Spolu s kasační stížností podala osoba zúčastněná na řízení I) návrh přiznání odkladného účinku. Ten odůvodnila tím, že se na základě dohody s držitelem honitby, osobou zúčastněnou na řízení II, měla stát uživatelem honitby. Vynaložila proto značné finanční prostředky na nákup různých druhů zvěře, kterou do obory vypustila. V současné době tak hrozí nebezpečí, že třetí osoby začnou odstraňovat vybudované oplocení obory, čímž by došlo k nevratným škodám v důsledku útěku zvěře z obory. K pokusům o poškození oplocení už má přitom docházet.
[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že považuje za žádoucí zajistit kontinuitu mysliveckého hospodaření v území. Podle jeho názoru přitom právě přiznání odkladného účinku umožní tuto kontinuitu zajistit.
[4] Žalobci s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí. Podle jejich názoru nejsou rozhodnutím dotčena žádná subjektivní práva osoby zúčastněné na řízení I). Současně upozornili, že jednatel osoby zúčastněné na řízení I) byl pravomocně odsouzen za opakovaný přečin pytláctví, za což mu byl uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu práva lovit zvěř. V důsledku toho nemůže vykonávat myslivost ani osoba zúčastněná na řízení I). Jelikož honitba dosud nevznikla, nemůže požívat právní ochrany ani její záměr hospodařit v neuznané honitbě.
[5] Kasační stížnost ze zákona nemá odkladný účinek (§ 107 soudního řádu správního). Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 soudního řádu správního. Přiznání odkladného účinku je tedy mimořádným institutem. Odkladný účinek lze kasační stížnosti přiznat pouze ve výjimečných případech, a to tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat závažnou újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24, a usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017 20, bod 10). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015 50, bod 5). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011 74, bod 9).
[7] Osoba zúčastněná na řízení I) těmto povinnostem nedostála. Ve svém návrhu sice uvádí konkrétní důvody, z nichž dovozuje existenci nebezpečí vážné újmy. Tato svá tvrzení nicméně ničím nedoložila. Osoba zúčastněná na řízení I) především ničím neosvědčuje, že na základě dohody s osobou zúčastněnou na řízení II) vypustila svoji zvěř do nově vzniklé honitby Obora Dětaň. Není tak zřejmé, zda k tomu skutečně došlo ani o kolik zvířat se vlastně jedná, aby bylo možné jakkoli vyhodnotit závažnost tvrzené újmy. Stejně tak nejsou nijak podložená tvrzení osoby zúčastněné na řízení I), že oplocení již bylo vybudováno a že nyní dochází k jeho odstraňování.
[8] Za této situace by bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda skutečnosti tvrzené osobou zúčastněnou na řízení I) pro ni mohou hypoteticky představovat závažnou újmu, zda je tato újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, či zda přiznání odkladného účinku brání důležitý veřejný zájem. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku. Návrh osoby zúčastněné na řízení I) tudíž zamítl podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 soudního řádu správního.
[9] Tím však Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 28. 2. 2025, čj. 8 As 20/2025 33, bod 16).
[10] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; usnesení rozšířeného senátu NSS z 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023 21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 21 a násl.]. Poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona).
[11] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit: - v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1220420825.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Nebude li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, bude vymáhán. V Brně 5. listopadu 2025
Tomáš Foltas předseda senátu