NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 22 Cdo 1127/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka,
Ph.D., ve věci žalobců: a) MUDr. J. K., a b) MUDr. L. S., zastoupených
JUDr.Vladimírem Jablonským, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 1001/3,
proti žalované Z. S., zastoupené JUDr. Oldřichem Choděrou, Ph.D., advokátem se
sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12, o stanovení povinnosti uzavřít kupní smlouvu,
vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 20 C 96/2007, o dovolání žalobců
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. listopadu 2010, č. j. 15 Co
244/2009-109, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobci 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na
náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.760,- Kč do tří dnů od právní moci
tohoto usnesení k rukám JUDr. Oldřicha Choděry, Ph.D.
Městský soud v Brně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15.
října 2008, č. j. 20 C 96/2007-79, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali,
aby žalované byla uložena povinnost uzavřít s nimi kupní smlouvu ke
spoluvlastnickému podílu o velikosti id. 1/6 nemovitostí zapsaných u
Katastrálního úřadu pro J. kraj, Katastrální pracoviště B. na LV č. 300 pro
katastrální území Č. P., obec B., okres B., a to domu č. p. 769, postaveném na
pozemku parc. č. st. 975 a pozemkům parc. č. st. 975 – zastavěná plocha a
nádvoří a parc. č. 976 – zahrada. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem ze
dne 9. listopadu 2010, č. j. 15 Co 244/2009-109, rozsudek soudu prvního stupně
potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalobci dovolání z důvodu, že
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.
Podle § 243c odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání
odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně
vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné
nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které
muselo být dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i
obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené
listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.
V dané věci přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění
předpokladů uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Předpokladem
přípustnosti takového dovolání je vymezení právní otázky, jejíž řešení činí
rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím zásadního právního významu.
Dovolání není přípustné.
Žalobci vymezená otázka zásadního právního významu spočívá v posouzení, zda se
předkupní právo ostatních spoluvlastníků vztahuje na jakýkoliv převod
spoluvlastnického podílu, tedy i na darování. Dovolací soud však již stejnou
právní otázku vyřešil v rozhodnutí ze dne 20. října 2008, sp. zn. 22 Cdo
2408/2007, publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího
soudu, C. H. Beck, pod č. C 6542, podle kterého se předkupní právo
spoluvlastníka věci (§ 140 obč. zák.) při darování spoluvlastnického podílu na
věci neuplatní. Ve vztahu k dalším námitkám ohledně platnosti vrácení daru a
rozporu s dobrými mravy dovolatelé žádnou právní otázku zásadního právního
významu neformulovali.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobci podle § 243b odst. 5 věty
první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobců
a) a b) bylo odmítnuto a žalované vznikly náklady (§ 243b odst. 5, § 224 odst.
1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.). Náklady vzniklé žalované
představují odměnu advokáta za její zastoupení v dovolacím řízení, která činí
podle § 7 písm. e), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č.
484/2000 Sb. částku 2.000,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 1 x
300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), včetně
náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 20 % a činí celkem 2.760,- Kč.
Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 a §
167 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobci a) a b) dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, může
žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 4. května 2011
JUDr. František B a l á k, v. r.
předseda senátu