22 Cdo 3261/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D.,
ve věci žalobců: a) O. D., b) P. L., c) M. Ch., d) R. K., e) Z. T., žalobců b)
až e) zastoupených žalobcem a) Oldřichem Dvořákem jako obecným zmocněncem,
proti žalovaným: 1) I. K., 2) M. M., 3) Ing. J. S., 4a) J. Sa., 4b) K. S.,
(žalovaní 4a a 4b jsou procesní nástupci za zemřelého Ji. S., 5) Jo. S., 6) L.
S., a 7) J. So., o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u
Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 4 C 178/2009, o dovolání 3) žalovaného
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 14.
února 2011, č. j. 18 Co 537/2010-165, takto:
I. Dování se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Chrudimi („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3.
června 2010, č. j. 4 C 178/2009–120, ve výroku pod bodem I. zrušil „podílové
spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce v budově čp. v části obce Chrudim
III, na stavebních parcelách 3610 a st. 3611 v k.ú. Chrudim, k
spoluvlastnickému podílu na společných částech domu čp. v části obce Chrudim
III na st. parcelách 3610 a st. 3611 v k.ú. Chrudim o velikosti 143/10000, k
spoluvlastnickému podílu na stavebních parcelách č. 3610 a st. 3611 v k.ú.
Chrudim o velikosti 143/10000, a nařídil prodej této věci s tím, že jeho
výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobci a) O. D. podílem o
velikosti 1/2, žalobkyni b) P. L. podílem o velikosti 1/24, žalobkyni c) M. Ch.
podílem o velikosti 1/48, žalobci d) R. K. podílem o velikosti 1/48, žalobkyni
e) Z. T. podílem o velikosti 1/24, žalované 1) I. K. o velikosti podílu 1/24,
žalovanému 2) M. M. podílem o velikosti 1/12, žalovanému 3) Ing. Ja. S. podílem
o velikosti 1/12, žalovanému 4) Ji. S. podílem o velikosti 1/24, žalovanému 5)
Jo. S. podílem o velikosti 1/24, žalovanému 6) L. S. podílem o velikosti 1/24,
žalovanému 7) Jo. So. podílem o velikosti 1/24.“ Výroky pod body II. a III.
rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud
odvolací k odvolání žalovaného 3) rozsudkem ze dne 14. února 2011, č. j. 18 Co
537/2010-165, výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, ve druhém
odstavci výroku pod bodem I. s doplněním, že do podílu zemřelého Ji. Sa. ve
výši 1/24 vstupují dědici J. Sa., nar. X a K. S., nar. X, a rozhodl o náhradě
nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 3) blanketní dovolání. Dovolatel, nezastoupen advokátem, pouze uvedl, že „podává toto včasné
dovolání, které bude doplněno o náležitosti, které ve věci mají zásadní právní
význam.“
Podle § 240 odst. 1 věta prvá občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“)
účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího
soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§
42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z
jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být
provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací
návrh). Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém
rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o
tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době
podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do
uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-
li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta
podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti
rozhodnuto. Uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že
dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod
je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové
podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v § 241a odst. 2 a 3
o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje
naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti
dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti
dovolacího soudu po stránce kvalitativní, a napadené rozhodnutí odvolacího
soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých
důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může
dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na
výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru
civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 1688). Lhůta určená v § 241b
odst. 3 o. s. ř. je pak lhůtou propadnou (prekluzivní), jejímž marným uplynutím
se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací
soud, který k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet, musí dovolání
odmítnout, a to za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první o. s. ř. (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek). Lhůta k podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu začala
žalovanému běžet dne 23. března 2001, kdy mu byl rozsudek doručen. Vzhledem k
tomu, že sám podal včas dne 20. května 2011 tzv.
blanketní dovolání, tj. dovolání, v němž nebyl konkretizován žádný dovolací důvod, soud prvního stupně
jej usnesením ze dne 30. května 2011, č. j. 4 C 178/2009-173, vyzval, aby si ve
lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolil advokáta, který jej bude
v dovolacím řízení zastupovat, a prostřednictvím svého zástupce odstranil
chybějící náležitosti dovolání. Současně byl poučen, že neodstraní-li uvedené
nedostatky ve stanovené lhůtě, dovolací soud řízení zastaví (nesplnění bodu 1. usnesení) nebo odmítne (nesplnění bodu 2. usnesení). Výzva byla žalovanému 3)
doručena vyvěšením na úřední desce soudu podle § 49 odst. 2 občanského soudního
řádu („o. s. ř.“) dne 13. června 2011 a posledním dnem třicetidenní lhůty
počítané od tohoto data byl 13. červenec 2011. Žalovaný 3) podáním ze dne 31. května 2011, doručeným soudu prvního stupně dne 2. června 2001, pouze požádal o
osvobození od soudních poplatků a dne 21. června 2011 nahlížel do spisu. Dovolání doplnil sám podáním předaným k poštovní přepravě dne 29. srpna 2011. V
něm uvedl za slovy právně zast., že „zaslán formulář žádosti na přidělení
právního zástupce pobočce České advokátní komory v Brně.“
Marným uplynutím dovolací lhůty proti rozsudku odvolacího soudu dne 13. července 2011 se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými a
brání tomu, aby mohlo být projednáno. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 241b
odst. 3 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání
žalovaného 3) bylo odmítnuto a žalobcům účelně vynaložené náklady dovolacího
řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.