22 Cdo 3686/2023-176
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D.,
a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobců a) J. S. a
b) R. S., obou zastoupených JUDr. Vladimírem Vedralem, advokátem se sídlem v
Praze 1, Michalská 430/3, proti žalovanému M. Š., zastoupenému Mgr. Štěpánem
Ciprýnem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, o určení
vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 60 C
329/2020, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21.
6. 2023, č. j. 72 Co 95/2023-152, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce a) je povinen nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení
ve výši 2 057 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Štěpána
Ciprýna, LL.M., advokáta se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12.
III. Žalobce b) je povinen nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení
ve výši 2 057 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Štěpána
Ciprýna, LL.M., advokáta se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12.
[1] Podle § 243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání
odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně
uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání
pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
[2] Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem
ze dne 21. 10. 2022, č. j. 60 C 329/2020-115, zamítl žalobu o určení, že
žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. XY a parc. č. XY v k. ú. XY, a to
každý v rozsahu 1/2 k celku (výrok I). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení
(výrok II).
[3] K odvolání žalobců Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“)
rozsudkem ze dne 21. 6. 2023, č. j. 72 Co 95/2023-152, rozsudek soudu prvního
stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok
II).
[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Mají za to,
že by dovolacím soudem měla být „zejména vyřešena právní otázka, která byla
posouzena jinak“. Jde o posouzení právních titulů svědčících o vlastnictví
různých osob k týmž nemovitým věcem (předmětným pozemkům). Dále se v dovolání
tituly zabývají. Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a
věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[5] Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání považuje za
nepřípustné, resp. za zcela nedůvodné. V dovolání nebyly řádně specifikovány
podmínky přípustnosti dovolání, resp. nebyl naplněn dovolací důvod. Uvedl také,
proč dovolání považuje za nedůvodné. Navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto, příp.
zamítnuto a aby mu byla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.
[6] Dovolání trpí vadami, pro které nelze v řízení pokračovat.
[7] Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné
proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,
jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[8] Podle § 241a odst. 1–3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu,
že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V
dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti
kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení
důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti
dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod
dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá
za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
[9] Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění
předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní
náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř.
(jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam
uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání
nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části [k tomu
srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR
55/2013 (toto i další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná
na www.nsoud.cz)].
[10] Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená
právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti
dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, od
kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění
dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, nebo ze dne 29. 8. 2013,
sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
[11] Dovolatel je také povinen formulovat obecnou právní otázku, na
jejímž řešení napadené rozhodnutí spočívá; úkolem dovolacího soudu není zkoumat
správnost postupu odvolacího soudu ohledně otázek specifických jen pro danou
věc, které nemohou mít judikatorní přesah. Každý případ má totiž individuální
rysy a pokud by předpoklad přípustnosti dovolání měl směřovat jen k
individuálnímu postupu soudu v konkrétní věci, pak by bylo možno takto
odůvodnit přípustnost dovolání proti jakémukoliv rozhodnutí odvolacího soudu,
kterým se odvolací řízení končí. To zákonodárce, který dovolání upravil jako
mimořádný opravný prostředek, jistě neměl na mysli (v podrobnostech srov.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2023, sp. zn. 22 Cdo 882/2023).
[12] Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud občanský
soudní řád vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených
formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o
zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015,
sp. zn. I. ÚS 1092/15 (dostupné stejně jako další rozhodnutí Ústavního soudu na
http://nalus.usoud.cz)]. Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne
28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, týkající se problematiky přípustnosti
dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem
řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.
[13] Dovolatelé těmto požadavkům v řešené věci nedostáli.
[14] Přípustnost dovolání vymezená tak, že „dovolacím soudem by zejména
měla být vyřešena právní otázka, která byla posouzena jinak“ neodpovídá žádnému
ze zákonných předpokladů přípustnosti dovolání, a již z tohoto důvodu je
dovolání žalobců vadné.
[15] I kdyby snad výše uvedenou formulací měli žalobci na mysli hledisko
přípustnosti dovolání, podle kterého by měla být jinak vyřešena dovolacím
soudem již vyřešená právní otázka, ani tak by podmínka přípustnosti dovolání
splněna nebyla. Ačkoliv žalobci uvedli, že by právní otázka měla být posouzena
jinak, není z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení právní otázky se má
(podle mínění dovolatelů) dovolací soud odchýlit. Neodkázali na žádné
rozhodnutí Nejvyššího soudu, s nímž by nesouhlasili a požadovali přehodnocení
vyřešené otázky, tj. jiné posouzení. Z dovolání dále není patrná ani obecná
právní otázka, na jejímž řešení napadené rozhodnutí spočívá a kterou by se měl
dovolací soud zabývat. Dovolání naopak představuje povšechnou polemiku s
rozhodnutím odvolacího soudu; ta však přípustnost dovolání založit nemůže.
[16] Lze tedy uzavřít, že dovolání žalobců má vady, pro něž nelze v
dovolacím řízení pokračovat, a dovolací soud se jím proto po věcné stránce
nezabýval.
[17] Jelikož dovolání žalobců trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b
odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení,
Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
[18] V souladu s § 243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje
rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobci povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaný
domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 28. 12. 2023
Mgr. Michal Králík Ph.D.
předseda senátu