22 Cdo 4053/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve
věci žalobce SMP Net, s. r. o. se sídlem v Ostravě, Moravské Ostravě,
Hornopolní 3314, IČO: 27768961, zastoupeného Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se
sídlem v Ostravě, Moravské Ostravě, Plynární 2748/6, proti žalovanému Ing.
Mgr. M. A., o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C
121/2011, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
29. srpna 2013, č. j. 57 Co 687/2013-69, takto:
I. Řízení o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze
dne 29. srpna 2013, č. j. 57 Co 687/2013-69, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
typově označené měřící zařízení umístěné na adrese O., M., a rozhodl o náhradě
nákladů řízení.
Žalovaný podal proti tomuto rozsudku odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě.
Podáním ze dne 26. srpna 2013, doručeným Krajskému soudu v Ostravě, vzal
žalobce svůj návrh na vydání věci zpět, neboť žalovaný dne 15. března 2013
splnil svoji povinnost a měřící zařízení žalobci vydal.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 29. srpna 2013, č.
j. 57 Co 687/2013-69, žalovaného vyzval, aby se ve lhůtě tří dnů od doručení
usnesení vyjádřil, zda souhlasí se zpětvzetím žaloby a současně ho poučil, že
pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude soud předpokládat, že se zpětvzetím
souhlasí.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě podal žalobce odvolání.
Odvolání je řádným opravným prostředkem, který lze podat proti rozhodnutí soudu
prvního stupně, pokud to zákon výslovně nevylučuje (§ 201 zák. č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“) Ze skutečnosti, že odvoláním lze
napadnout rozhodnutí, které vydal soud v řízení v prvním stupni, pak samozřejmě
vyplývá, že ”rozhodnutí krajského soudu a vrchního soudu vydaná v odvolacím
řízení (§ 10) nelze napadnout odvoláním; to platí nejen u rozhodnutí, jimiž se
přímo rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, ale také o
usneseních vydávaných v průběhu odvolacího řízení, jako jsou např. usnesení o
pořádkovém opatření, zejména usnesení o uložení pořádkové pokuty, usnesení o
procesním nástupnictví v odvolacím řízení podle § 211, § 107 a 107a, usnesení o
povinnosti účastníků složit zálohu na provedení důkazu, usnesení o přiznání
odměny znalci, a další“ [viz. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád
II. § 201 - 376. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1592 (k
tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 1998, sp. zn. 2 Cdon
1037/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 15, ročník 1998, pod číslem
102, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001,
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002,
uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 139, ročník 2002, nebo
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. prosince 2012, sp. zn. 32 Cdo 2323/2012)].
Jde o tzv. jednostupňová rozhodnutí, k nimž lze podřadit i rozhodnutí, kterým
odvolací soud vyzývá účastníka, aby se vyjádřil k procesnímu úkonu (zpětvzetí
žaloby) učiněnému druhým účastníkem řízení.
Z uvedeného vyplývá, že zákon upravuje funkční příslušnost k rozhodnutí o
odvolání jen pro případ, že v prvním stupni rozhodovaly podle předpisů o věcné
příslušnosti okresní nebo krajské soudy. K rozhodnutí o odvolání proti
rozhodnutím odvolacích soudů občanský soudní řád funkční příslušnost
neupravuje, neboť není již pojmově možná. Jestliže přesto žalovaný žádá o
„odvolací přezkum“ usnesení odvolacího soudu, nezbylo než řízení o takovém
návrhu zastavit podle § 104 odst. 1 o. s. ř. pro nedostatek podmínky řízení,
který nelze odstranit (nedostatek funkční příslušnosti).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. prosince 2013