22 Cdo 4658/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr.
Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve
věci žalobkyně Ž. L., zastoupené advokátem, proti žalované S. p., a. s.,
zastoupené advokátem, o odstranění části stavby, vedené u Okresního soudu v
Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 27 C 355/98, o dovolání žalobkyně
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. března 2007, č. j. 56 Co
132/2007-466, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. března 2007, č. j. 56 Co
132/2007-466, se zrušuje, a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné – pobočky v
Havířově (dále jen „soud prvního stupně“) 22. 10. 1998 domáhala, aby soud
žalované uložil povinnost „odstranit na vlastní náklady část stavby plynovodu
DN 500 S. – Ž. s odbočkou na S. a A., jejíž součástí je mj. i plynovodní
spojovací uzel se třemi trasovými uzávěry, která je umístěna na pozemku č.
2206 ve vlastnictví Ž. L., zapsaném u Katastrálního úřadu v K. na LV pro kat.
území A. u Č. T.“.
Usnesením soudu prvního stupně z 9. 11. 2005, č. j. 27 C 355/98-375,
byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žalobního návrhu v tom smyslu, „aby
upřesnila, kterou konkrétně a přesně vymezenou část stavby plynovodu má strana
žalovaná dle jejího požadavku odstranit, uvedla, zda se dotčená část stavby
nachází nad či pod povrchem pozemku v jejím vlastnictví, a upřesnila příslušnou
část stavby délkou, výškou a šířkou, popřípadě jinými technickými parametry a
uvedla, zda se na předmětných pozemcích nacházejí ještě případně další
inženýrské sítě, aby nemohla být část plynovodu, která má být odstraněna,
zaměněna se stavbou jinou“. V souladu s pokynem Krajského soudu v Ostravě,
vysloveným v usnesení z 30. 9. 2005, č. j. 56 Co 40/2005-371, byla současně
vyzvána, aby žalobu doplnila o tzv. „geometrické znázornění stavby“, potvrzené
správcem plynárenských sítí.
Žalobkyně 5. 12. 2005 upřesnila a doplnila původní žalobní návrh tak,
že „žalovaná je povinna odstranit na své náklady stavbu plynovodu DN 500 S. –
Ž. s odbočkou na S. a A., která se nachází na pozemku parc. č. 2207/5 – orná
půda a pozemku parc. č. 2205 – zahrada, kdy všechny tyto pozemky jsou ve
vlastnictví žalobkyně a nacházejí se v kat. území A. u Č. T. …, a to konkrétně
3 trasové uzávěry, kterou tvoří 56 m dlouhá plynovodní stavba směrem obec S. o
průměru 500 cm, nacházející se 2 m pod povrchem pozemku parc. č. 2207/5 – orná
půda, dále 23 m dlouhá plynovodní stavba směrem obec H. o průměru 500 cm,
nacházející se 2 m pod povrchem pozemku parc. č. 2207/5 – orná půda, a 5 m
dlouhá plynovodní stavba směr obec Ž. o průměru 500 cm, nacházející se 2 m pod
povrchem pozemku parc. č. 2205 – zahrada, jakož i plynovodní (šoupátkový) uzel,
nacházející se pod povrchem pozemku parc. č. 2207/5 – orná půda v hloubce 3 m,
o celkové výměře 192 m2, včetně jeho zařízení nacházejícího se na povrchu
pozemku parc. č. 2207/5, a to 3 kusů odfukových rour o průměru 100 mm, 1 m
vysokých, 9 kusů poklopů a 1 kusu vodorovné roury o průměru 100 mm, sloužící
jako zábrana vstupu na pozemek, přičemž v jejich blízkosti se nacházejí
orientační sloupky“. Soudu sdělila, že jiné inženýrské sítě se nacházejí na
hranici pozemku parc. č. 2204/1 a jsou nezaměnitelné s částí stavby, jejíž
odstranění se domáhá. Geometrický plán části stavby soudu nepředložila. O
vydání této listiny požádala správce plynárenských sítí, který jí plán nevydal.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. května 2006, č. j. 27 C
355/98-413, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 19. února 2007, č. j. 27 C
355/98-450, odmítl žalobu ze dne 19. října 1998, doručenou soudu dne 22. října
1998 a upravenou podáním ze dne 5. prosince 2005. Dále rozhodl o nákladech
řízení. Soud prvního stupně žalobu odmítl podle § 43 odst. 1, odst. 2 věta prvá
a třetí občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) s tím, že žalobkyně na výzvu
soudu neodstranila vady žalobního návrhu. Podle názoru soudu prvního stupně bez
geometrického plánu, podle kterého by bylo možné jednoznačně určit, v jakém
konkrétním rozsahu podle obecně technických parametrů lze uvedenou stavbu
odstranit, nelze rozhodnout. Poukázal mimo jiné na to, že nepochybně bude třeba
provést výkopy orné půdy v místech, která geometrické zaměření zcela přesně
stanoví a vytýčí. Geometrický plán z 23. 6. 2003, předložený žalovanou, je pro
toto řízení nepoužitelný, neboť se netýká nefunkční stavby plynovodu na
pozemcích žalobkyně, ale přeložení stavby plynovodu na žádost žalované.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobkyně
usnesením ze dne 30. března 2007, č. j. 56 Co 132/2007-466, usnesení soudu
prvního stupně o odmítnutí žaloby potvrdil a dále rozhodl o nákladech řízení.
Odvolací soud uvedl, že žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila geometrické
znázornění části stavby, která má být z pozemků v jejím vlastnictví odstraněna,
potvrzené správcem plynárenských sítí, a že „pouze jednoznačně formulovaný
petit, včetně jeho geometrické přílohy, totiž umožňuje (v případě pozitivního
rozhodnutí ve věci) vykonat rozsudek o odstranění části stavby“. Okolnost, že
geometrické znázornění části stavby žalobkyně nepředložila soudu proto, že jí
správce plynárenských sítí toto geometrické znázornění části stavby nevydal,
nelze zohlednit v její prospěch, neboť bylo její procesní povinností obstarat
zmíněnou listinu prostřednictvím geodeta. Žalobkyně nesplnila výzvu k
odstranění vad žalobního návrhu, ačkoliv byla upozorněna na následky své
procesní pasivity, tj. na možnost odmítnutí žaloby.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodu,
že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí
ve věci. Namítla, že podáním ze dne 5. prosince 2005 žalobní návrh podle
požadavku upravila a důkladně upřesnila, vyjma doložení geometrického
znázornění části stavby, která má být odstraněna. Upravený žalobní návrh je
jednoznačně určitý, stavba, která má být odstraněna, je nezaměnitelná a v
případě vyhovění žalobě by rozsudek byl vykonatelný. Podle názoru žalobkyně
geometrické znázornění části stavby není nezbytně nutné pro další řízení. Vadu
řízení žalobkyně spatřuje právě v požadavku doplnění žaloby o geometrické
znázornění části stavby. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu
zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud ČR (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací po
zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, řádně zastoupenou
advokátem a je přípustné podle § 239 odst. 3 OSŘ, dospěl k závěru, že je
důvodné.
Podle § 79 odst. 1 OSŘ se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě
obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat mimo jiné vylíčení rozhodujících
skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být
patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
Podle § 43 odst. 1 OSŘ předseda senátu vyzve účastníka, aby bylo
opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny náležitosti nebo které
je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a
účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
Není-li podle § 43 odst. 2 OSŘ přes výzvu předsedy senátu podle § 43
odst. 1 OSŘ podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento
nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení,
odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo
doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.
Žalobní návrh musí být formulován takovým způsobem, aby po jeho
převzetí do rozhodnutí soudu bylo možné takové rozhodnutí materiálně vykonat.
Vymezení práv a jim odpovídajících povinností v žalobním návrhu obsažené musí
být provedeno tak, že lze dovodit, o jaká práva a povinnosti jde [srovnej
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2002, sp. zn. 29 Odo 421/2002,
publikované pod C 1465 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaného
nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“)]. Skutkové okolnosti, z nichž
lze usuzovat na existenci žalobou uplatněného nároku, musí být v žalobě
vylíčeny tak, aby v žalobě popsaný skutek (skutkový děj) umožňoval jednoznačnou
individualizaci žalobcova nároku, to jest nemožnost jeho záměny s jiným skutkem
(srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2003, sp. zn. 29 Odo
186/2002, publikované pod C 1917 Souboru). Ze shora uvedeného plyne, že
skutkové okolnosti musí být vymezeny jednoznačně a nezaměnitelně. Žaloba o
odstranění stavby je přesná a určitá nejen tehdy, jestliže je tato stavba
označena v připojeném geometrickém plánu, ale také tehdy, jestliže je
identifikována jiným způsobem, nevzbuzujícím pochybnosti o tom, jaké stavby se
žaloba týká (srovnej přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března
1997, sp. 2 Cdon 180/96, publikovaný pod č. 26/1998 ve Sbírce soudních
rozhodnutí a stanovisek). Při přiměřené aplikaci závěrů vyslovených v posledně
citovaném rozhodnutí bude požadavku určitosti vyhovovat takový výrok, ohledně
něhož nevzniknou pochybnosti v otázce, jaké stavby se požadavek na odstranění
ze strany žalobce týká. Není proto nezbytné trvat na tom, aby geometrický plán
měl žalobce k dispozici již před podáním žaloby. Nelze také odhlédnout od
skutečnosti, že kategoricky a obecně formulovaný požadavek soudu, by ve svých
důsledcích žalobci bránil v uplatnění práva v případech, kdy pro nedostatek
součinnosti žalovaného nelze fakticky provést geodetické zaměření a geometrický
plán vypracovat. Pokud se tak odvolací soud v projednávané věci vůbec nezabýval
otázkou, zda předmět řízení, jak jej vymezila žalobkyně ve své žalobě, kterou
posléze doplnila, je určen nezaměnitelně, a to i při absenci geometrického
plánu, jenž by obsahoval přesný průběh plynovodního potrubí přes její pozemky,
neaplikoval na danou věc § 43 OSŘ správně. Bude proto na odvolacím soudu, aby
toto pochybení při novém projednání věci napravil.
S ohledem na výše uvedené dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a
vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 a 3 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2007
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu