22 Cdo 5177/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala
Králíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) Ing. S. C., a b) Ing. arch. H. C.,
zastoupených advokátem, proti žalované H. T., zastoupené advokátkou, o
odstranění stavby, vedené
u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 2 C 35/2007, o dovolání
žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24.
června 2008, č. j.
8 Co 618/2008-377, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne 6. prosince 2007, č. j.
2 C 35/2007-358, výrokem pod bodem I. uložil žalované povinnost „nejdéle do 5
měsíců od právní moci rozsudku na své náklady odstranit nevhodně provedenou
nástavbu obytného domu čp. 7 ve S. a uvést tuto stavbu do původního stavebně
prostorového stavu v jakém se nacházela do dubna 1997, tedy konkrétně snížit
stávající hřeben střechy min. o 64 cm, snížit hrany říms min. o 109 cm a
zkrátit vysunutí severovýchodní římsy o 48 cm“, výrokem pod bodem II. zastavil
„řízení co do povinnosti žalované odstranit též nevhodný tmavý nátěr spodní
části obvodového zdiva čp. 7 a nahradit ji nátěrem světlým“ a výrokem pod body
III. a IV. rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne
24. června 2008, č. j. 8 Co 618/2008-377, potvrdil rozsudek soudu prvního
stupně
a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, jehož přípustnost
opírá o § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a
uplatňuje dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř.
Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou
účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází
přitom z § 243c odst. 2 o. s. ř., který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž
bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud
pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné,
zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení,
nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.
Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se
mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů
69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají
účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným
(vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou
podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení § 243c odst. 2 tím
není dotčeno.
Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle občanského
soudního řádu ve znění účinném před jeho novelizací provedenou zákonem č.
7/2009 Sb.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná
rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle § 237 odst. 1
písm. c) o. s. ř., tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že
napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy,
řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována
rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3
o. s. ř.).
Protože dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je přípustné jen pro
řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího
soudu, proti němuž má být přípustnost dovolání založena podle tohoto
ustanovení, toliko
z dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; v dovolání
proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění,
které nemá
v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o. s. ř.).
Dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím
řízení; proto k námitkám skutkového charakteru včetně polemiky s hodnocením
důkazů nebylo možno přihlížet.
Ve smyslu § 242 odst. 3 o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněnými
dovolacími důvody [s výjimkou důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. a) o. s.
ř., což platí jen v případě přípustného dovolání] včetně toho, jak je dovolatel
obsahově vymezil. Vázanost dovolacím důvodem se v řízení o dovolání, jehož
přípustnost je uplatňována § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. projevuje tím, že
dovolací soud je oprávněn přezkoumat jen ty právní otázky, které dovolatel v
dovolání označil.
Odvolací soud podřadil uplatněný nárok pod § 417 odst. 2 obč. zák.; s tímto
právním posouzením dovolatelka nepolemizuje a dovolací soud, vázán obsahem
podaného dovolání, se touto kvalifikací nemůže zabývat.
Pokud by odvolací soud neumožnil dovolatelce nesprávným postupem v řízení účast
při jednání a odňal by jí tak možnost jednat před soudem, byl by to důvod k
žalobě pro zmatečnost (§ 229 odst. 3 o. s. ř.); dovolací soud by k takové
tvrzené vadě mohl přihlédnout jen v případě přípustného dovolání (§ 242 odst. 3
o. s. ř.).
Dovolatelka zřídila stavbu bez stavebního povolení, stavba byla povolena až
dodatečně. Podle konstantní judikatury není pro posouzení nároku na odstranění
stavby z občanskoprávního hlediska neoprávněné rozhodující, zda stavba byla
zřízena v souladu se stavebním povolením (viz např. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne
27. dubna 2004, sp. zn. 22 Cdo 2612/2003, Soubor civilních rozhodnutí
Nejvyššího soudu č. C 2660). Tím méně může být rozhodující okolnost, že stavba
postavená bez stavebního povolení byla povolena až dodatečně.
Ani případná nevykonatelnost výroku by nemohla založit zásadní právní význam
napadeného rozhodnutí. Materiální nevykonatelnost je důvodem pro zastavení
výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; otázku vykonatelnosti
je tedy třeba řešit v řízení o výkon rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle
§ 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty
první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o. s. ř. a § 146 odst. 3, neboť
dovolatelka
s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobcům
v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohli požadovat,
nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2009
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu