22 Cdo 861/2025-248
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně SDF, a.s., IČO 25648926, se sídlem v Praze 3, Cimburkova 5/376, zastoupené Mgr. Ondřejem Maderem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dukelských hrdinů 975/14, proti žalovaným 1) J. U., 2) A. U., zastoupeným JUDr. Ing. Petrem Václavíkem, advokátem se sídlem v Praze 3, U Nákladového nádraží 1949/2, a 3) P. U., o ochranu práva odpovídajícího věcnému břemenu, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 4 C 6/2023, o dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2024, č. j. 27 Co 98/2024-198, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2024, č. j. 27 Co 98/2024-198, se zamítá.
1. Žalovaní 1) a 2) podali včasné dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2024, č. j. 27 Co 98/2024-198,, kterým byl změně rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 4. 12. 2023, č. j. 4 C 6/2023-155, ve výroku I tak, že žalovaným byla uložena povinnost strpět užívání nezastavěné části pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY pro příchody, příjezdy, odchody a odjezdy na pozemek parc. č. XY v katastrálním území XY (výrok I), ve zbývající části výroku I týkající se povinnosti vydat žalobkyni 4 kusy čipového ovladače k bráně a 1 kusu klíče pro nouzové otevření brány byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a řízení v tomto rozsahu zastaveno (výrok II), a dále rozhodnuto o nákladech řízení (výrok III).
2. V dovolání navrhli, aby byla odložena vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu, neboť výkonem rozhodnutí, ve kterém není rozsah věcného břemene blíže vymezen, a žalobkyně je tak oprávněna právo odpovídající věcnému břemenu vymáhat i exekučně bez omezení, jim hrozí závažná újma. Postavení žalobkyně se napadeným rozsudkem naopak nijak nezměnilo, protože shodně vymezené věcné břemeno je dosud zapsáno v katastru nemovitostí.
3. Žalobkyně se k návrhu na odklad vykonatelnosti nevyjádřila.
4. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Účelem odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu je zabránit zásadním a potenciálně nevratným následkům, které mohou nastat v právní sféře dovolatele v důsledku výkonu (vadného) pravomocného rozhodnutí a vzhledem k nimž může následné poskytnutí ochrany (ve věci samé) dovolateli pozbýt reálného významu.
6. Návrh na odklad vykonatelnosti není důvodný.
7. Žalovaní odůvodňují návrh na odklad vykonatelnosti nedostatečným vymezení rozsahu věcného břemene, ze kterého dovozují, že žalobkyně se může i exekučně domáhat výkonu práva odpovídajícího věcnému břemenu bez omezení.
8. Napadené rozhodnutí však nebylo vydáno ve sporu o rozsah či způsob výkonu práva odpovídajícího věcnému břemenu, rozhodnutí odvolacího soudu pouze deklarovalo povinnost žalovaných umožnit žalobkyni výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu zapsanému v katastru nemovitostí. Z tohoto rozhodnutí tak nelze dovozovat jiný rozsah věcného břemene, než jaký byl původně sjednán. I ve vztahu k povinnosti určené napadeným rozhodnutím tak platí, že oprávnění vyplývající ze služebnosti musí být vykonáváno tak, aby povinného zatěžovalo co nejméně a že v případě pochybností o skutečném rozsahu povinností má být povinný i bez výslovné úpravy omezován spíše méně než více (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1234/2020, dostupný, stejně jako dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz .). Samotná okolnost, že bylo zřízeno právo (služebnost) cesty, neopravňuje oprávněného k jakémukoliv jejímu užívání; nebyl-li sjednán rozsah služebnosti cesty, resp. způsob, jakým bude vykonávána, je třeba při zvážení toho, s jakým rozsahem a způsobem výkonu práva mohly strany v době jeho zřízení počítat, vzít do úvahy potřeby panující nemovitosti i stav služebného pozemku v té době (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1870/2018). Věcné břemeno by tedy nemělo zatěžovat povinného v rozsahu, na který on nebo jeho právní předchůdci při sjednání břemene nemohli vzhledem k okolnostem konkrétního případu pomyslet. Výkonem práva z věcného břemene nesmí být povinný zatěžován nad dojednanou míru, případně nad míru, se kterou zřizovatelé věcného břemene měli a mohli s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci počítat (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 22 Cdo 616/2012).
9. Dovolací soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 5. 2025
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu