22 Nd 128/2023-232
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce Č. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Otakarem Janebou, advokátem se sídlem v Praze 1, U Železné lávky 568/10, proti žalované Leo Express s. r. o., identifikační číslo osoby 06661572, se sídlem v Praze 3, Řehořova 908/4, zastoupené Mgr. Martinem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 17 C 203/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022, č. j. 23 Co 225/2022-195, o návrhu na vyloučení soudce, takto:
Soudce Nejvyššího soudu J. D. není vyloučen z projednání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3872/2022.
Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 25. 3. 2022, č. j. 17 C 203/2020-143, určil, že „rozvázání pracovního poměru výpovědí dané žalobci dle § 52 písm. c) zákoník práce, výpovědí ze dne 14. 5. 2020, je neplatné“, a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalované rozhodl Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. 9. 2022, č. j. 23 Co 225/2022-195, tak, že rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé I potvrzuje ve znění: „Určuje se neplatnost výpovědi ze dne 12. 5. 2020 doručené žalovanou žalobci 14. 5. 2020“; rozhodl i o nákladech řízení a odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu je k projednání příslušný senát ve složení JUDr. Pavel Malý, JUDr. Martin Cigánek a J. D.
Podáním ze dne 3. 2. 2023 vznesla žalovaná námitku podjatosti soudce J. D. Důvod spatřuje v tom, že jeho manželka Z. D. jako advokátka zastupuje v několika sporech M. G., žalovanou je společnost totožná se žalovanou v této věci a žalobce se domáhá neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, náhrady škody a úpravu potvrzení o zaměstnání. Žalovaná má za to, že je dán osobní vztah soudce k projednávané věci, resp. k účastníkovi řízení. Navrhla, aby za předpokladu, že soudce nenavrhne, aby předseda soudu určil jiného soudce jako člena senátu, Nejvyšší soud rozhodl o vyloučení J. D. ve věci sp. zn. 21 Cdo 3872/2022.
Návrh není důvodný.
Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům anebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
J. D. se vyjádřil, že k účastníkům, jejich zástupcům a k věci nemá žádný vztah, není mu známa žádná okolnost, která by ho z projednání a rozhodnutí vylučovala. Důvodem nemůže být skutečnost, že jeho manželka zastupuje v několika soudních sporech jiného účastníka jako žalobce proti žalované.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 Listiny základních práv a svobod), soudce lze vyloučit z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Senát Nejvyššího soudu, kterému přísluší rozhodnout o námitce podjatosti žalované podle § 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř., dospěl k závěru, že důvod, který žalovaná uvádí, k vyloučení jmenovaného soudce z rozhodnutí v uvedené věci vést nemůže.
Jestliže jeho manželka jako advokátka zastupuje v jiné věci jinou osobu proti nynější žalované, nejde o skutečnost, která by zakládala pochybnost o poměru soudce k účastníkovi řízení; není tu totiž takový vztah, jaký má na mysli § 14 odst. 1 o. s. ř., tedy jeho vztah k věci, k účastníkům anebo k jejich zástupcům. Takto vzdálená vazba mezi manželkou soudce Nejvyššího soudu, žalovanou a soudcem samotným nevyvolává objektivně pochybnost o tom, že soudce bude při rozhodování postupovat podle § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), tedy vykládat zákon podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 4. 2023
JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu