23 Cdo 3241/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Moniky Vackové, ve věci
žalobkyně Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu, z. s.,
se sídlem v Praze 2, Slavíkova 1608/15, identifikační číslo osoby 00552518, za
účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně: MusicJet s. r. o., se sídlem v
Praze 10 – Vršovice, Kubánské náměstí 1391/11, identifikační číslo osoby
24139181, obou zastoupených JUDr. Zuzanou Císařovou, advokátkou se sídlem v
Praze 1 – Nové Město, Havlíčkova 1043/11, proti žalované Uloz.to cloud a. s.,
se sídlem v Praze 1 – Nové Město, Mezibranská 1579/4, identifikační číslo osoby
04172159, o ochranu proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod
sp. zn. 15 Cm 5/2014, o dovolání původní žalované STAFOR INTERNET PROJECTS s.
r. o. (dříve Nodus Technologies spol. s r. o.) se sídlem v Brně, Blatnická
4219/4, identifikační číslo osoby 25729055, zastoupené Mgr. Janem Krabcem,
LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1 – Malá Strana, Újezd 450/40, proti
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. 3 Cmo 295/2015-617,
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. 3 Cmo 295/2015-617,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
V průběhu odvolacího řízení žalobkyně navrhla s odkazem na ustanovení § 107a
občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), aby na místo původní
žalované do řízení vstoupila společnost Uloz.to cloud a. s., se sídlem Praha 1
– Nové Město, Mezibranská 1579/4, identifikační číslo osoby 04172159. Návrh
odůvodnila tím, že v průběhu řízení zjistila, že došlo ke změně provozovatele
internetových stránek Ulož.to, když provozování stránek a poskytování služby
Ulož.to převzala od původní žalované společnost Uloz.to cloud a. s., která
pokračuje v provozování služby Ulož.to, aniž by došlo ke změně obsahu a
struktury poskytovaných služeb. Žalobkyně má za to, že vzhledem k tomu, že
předmětem řízení jsou nároky zdržovací a odstraňovací, týkající se způsobu
provozování služby Ulož.to, který vykazuje prvky nekalosoutěžního jednání, je
namístě pokračovat s nástupcem, tj. současným provozovatelem služby, který se
rovněž namísto původní žalované stal vlastníkem domény Ulozto.cz. K prokázání
tvrzených skutečností o změně provozovatele služby a vlastníka domény
předložila žalobkyně znalecký posudek z oboru kybernetika, odvětví výpočetní
technika. Odvolací soud dospěl v odvolacím řízení k závěru, že došlo k převodu práv a
povinností, o které je veden v předmětném řízení spor a v záhlaví uvedeným
usnesením (v souladu s ustanovením § 107a odst. 2 o. s. ř.) rozhodl, že v
řízení bude dále pokračováno se společností Uloz.to cloud a. s. Usnesení odvolacího soudu napadla původní žalovaná (dále též „dovolatelka“)
dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 238a o. s. ř. Dovolání podává
z důvodu uvedeného v § 241a odst. 1 o. s. ř., majíc za to, že napadené
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle dovolatelky odvolací soud pochybil, neboť v záhlaví uvedené usnesení
Vrchního soudu v Praze trpí podstatnou procesní vadou, spočívající v znemožnění
dovolatelce uplatnit své námitky a vyjádřit se k návrhu žalobkyně podle
ustanovení § 107a o. s. ř. tím, že jí tento návrh nebyl doručen. Postupem
odvolacího soudu došlo nepochybně ke zvýhodnění žalobkyně, neboť původní
žalovaná (dovolatelka) neměla v daném případě možnost vyjádřit se k předmětnému
návrhu. Dovolatelka v tomto směru odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne
29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc
mu vrátil k dalšímu řízení. K dovolání původní žalované se žalobkyně vyjádřila v tom smyslu, že je navrhuje
odmítnout, případně zamítnout. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§
10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu
oprávněnou a řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., se zabýval
přípustností dovolání. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná
rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle ustanovení § 238a o. s. ř.
je dovolání přípustné proti usnesení
odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo
je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního
účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně
účastníka (§ 92 odst. 2). Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 238a o. s. ř., neboť napadeným
usnesením odvolací soud připustil vstup společnosti Uloz.to cloud a. s. do
řízení na místo původní žalované.
Z ustanovení § 107a o. s. ř. vyplývá, že má-li žalobce za to, že po zahájení
řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo
přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve,
než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti,
popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení
jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech
uvedených v § 107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se
prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1,
a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas
žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní
účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2). Ustanovení §
107 odst. 4 platí obdobně (odstavec 3).
Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu [srov. např. usnesení ze dne
29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013, usnesení ze dne 14. 6. 2016, sp. zn. 32
Cdo 90/2016 (dostupné na www.nsoud.cz)] platí, že jestliže soud rozhoduje o
písemném návrhu žalobce na realizaci procesního nástupnictví podle ustanovení §
107a o. s. ř., aniž by návrh doručil žalované straně, a umožnil jí se k němu
vyjádřit, porušuje povinnost zajistit účastníkům stejnou možnost k uplatnění
jejich práv vyplývající z ustanovení § 18 odst. 1 o. s. ř. Z obsahu spisu se
nepodává, že byl návrh žalobkyně na změnu žalované podle ust. § 107a o. s. ř.
doručen dovolatelce. Námitka dovolatelky, že nemohla uplatnit proti procesnímu
nástupnictví žádné námitky, neboť jí návrh podaný podle ustanovení § 107a o. s.
ř. nebyl doručen, vedla dovolací soud k závěru o tom, že odvolací soud
pochybil, když tento návrh podle ustanovení § 107a o. s. ř. dovolatelce
nedoručil.
S ohledem na výše uvedený závěr se již dovolací soud dále nezabýval ostatními
dovolatelkou namítanými vadami řízení, neboť s ohledem na nesprávné právní
posouzení věci odvolacím soudem by to bylo nadbytečné.
Protože usnesení odvolacího soudu není z uvedených důvodů správné a nejsou
podmínky pro jeho změnu [dosavadní výsledky řízení takový postup neumožňují,
srov. § 243d písm. b) o. s. ř.], Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a
odst. 1 věta první o. s. ř.), toto rozhodnutí zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.)
a věc podle § 243e odst. 2 věty první o. s. ř. vrátil odvolacímu soudu k
dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část
první věty za středníkem o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť se tímto
rozhodnutím řízení nekončí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2017
JUDr.
Pavel H o r á k, Ph.D.
předseda senátu