23 Cdo 3318/2023-368
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudkyň
JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Hany Poláškové Wincorové ve věci žalobce P.
R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v
Praze 2, Vyšehradská 427/18, o zaplacení 115 000 Kč s příslušenstvím, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 59/2016, o žalobě pro zmatečnost
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2018, č. j. 55 Co
202/2018-69, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
27. 9. 2022, č. j. 55 Co 202/2018-303, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne
8. 3. 2023, č. j. 4 Co 267/2022-315, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.
9. 2022, č. j. 55 Co 202/2018-303, se zastavuje.
II. Dovolací řízení se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce podal žalobu pro zmatečnost dne 5. 10. 2018 proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 15. 6. 2018, č. j. 55 Co 202/2018-69 (kterým bylo
potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudního
poplatku pro dovolací řízení o dovolání žalobce proti rozsudku, kterým bylo
rozhodnuto o věci samé). Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 8. 2022, č.
j. 55 Co 202/2018-299, řízení o žalobě pro zmatečnost zastavil pro nezaplacení
soudního poplatku a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 9. 2022, č. j. 55 Co 202/2018-303,
odmítl odvolání žalobce ze dne 19. 9. 2022 (doručené soudu 20. 9. 2022) proti
výše zmíněnému usnesení o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost, a to pro
opožděnost, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
odvolacího řízení.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. 3. 2023, č. j. 4 Co 267/2022-315,
potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z
účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení soudu prvního stupně i proti usnesení odvolacího soudu podal
žalobce včasné dovolání. Navrhl zrušení napadených rozhodnutí a současně
navrhl, aby Nejvyšší soud odložil jejich právní moc a vykonatelnost. Požádal
též o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o tomto
jeho dovolání. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II
bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních
exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí
odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i
rozhodnutí soudu prvního stupně. Občanský soudní řád neupravuje funkční
příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního
stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem
podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalobce proti usnesení soudu
prvního stupně podle § 243b o. s. ř. ve spojení s § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003,
sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sb. rozh. obč., jež je
veřejnosti též dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu
– na https://www.nsoud.cz). Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost
zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové
povinnosti (§ 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích). Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti
zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v
délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném
uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném
uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu
byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný
podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v
délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po
marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku
po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před
dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení
zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3). Nejvyšší soud z předloženého spisu zjistil, že Městský soud v Praze usnesením
ze dne 10. 7. 2023, č. j.
55 Co 84/2019-357, 55 Co 202/2018, 55 Co 80/2021,
vyzval žalobce (mimo jiné) k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání ve
lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a poučil jej o následcích včasného
nezaplacení soudního poplatku. Žalobce byl soudem prvního stupně rovněž
upozorněn, že se nepřihlíží k opakovaným žádostem žalobce o osvobození od
soudních poplatků, resp. též k žádosti o ustanovení zástupce. Žalobce soudní
poplatek ve lhůtě (ani poté) nezaplatil a soud prvního stupně věc předložil
dovolacímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání
[srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl
soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních
poplatcích). Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté,
co k tomu byl vyzván, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle § 9 odst. 2
zákona o soudních poplatcích. Tím je vypořádán i akcesorický návrh žalobce na
odklad právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí, o němž není nutné
samostatně rozhodovat. Při zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního
poplatku za dovolání přitom není rozhodné, že žalobce nebyl při podání dovolání
zastoupen advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sb. rozh. obč.). Dovolací soud (shodně jako předkládající soud) nepřihlížel k opakované žádosti
žalobce o osvobození od soudních poplatků, resp. též k žádosti o ustanovení
zástupce pro toto dovolací řízení, jež byla obsažena v dovolání, v níž oproti
dřívějším obdobným opakovaným (neúspěšným) žádostem žalobce nebyly obsaženy
žádné nové skutečnosti. Současně je zřejmé (a to vzhledem k obsahu dovolání,
žaloby pro zmatečnost a k dosavadnímu průběhu řízení), že záměrem počínání
žalobce při podání těchto žádostí je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného
subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně
soudu. Takový zneužívající procesní postup účastníka řízení ve shodě s § 2 a 6
o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany (srov. například usnesení Ústavního
soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30
Cdo 1417/2016). K zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle § 41a odst. 3
o. s. ř. nepřihlíží [srov. Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až
250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer,
2016, s. 9-10, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd
159/2016]. K tomu Nejvyšší soud poznamenává, že samotná žaloba pro zmatečnost
byla bez dalšího zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, neboť směřovala proti
rozhodnutí, proti kterému je žaloba pro zmatečnost podle zákona zjevně
nepřípustná (rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků) a tudíž
zjevně bezúspěšným uplatňováním práva je i podání dovolání v této věci.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst.
3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 11. 2023
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu