23 Cdo 3590/2024-703
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně I. J., zastoupené Mgr. Ing. Vítězslavem Paděrou, advokátem se sídlem v Pardubicích, Sv. Anežky České 32, proti žalovaným 1) L. O. a 2) J. O., zastoupeným JUDr. Mgr. Štěpánkou Mikovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dušní 907/10, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 15 C 216/2022, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 11. 9. 2024, č. j. 27 Co 105/2024-656, takto:
Právní moc části výroku I rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 11. 9. 2024, č. j. 27 Co 105/2024-656, kterou byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 11. 2023, č. j. 15 C 216/2022-561, ve výroku pod bodem II, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
1. Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 28. 11. 2023, č. j. 15 C 216/2022-561, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že ke dni vyhlášení rozsudku je platná a účinná kupní smlouva datovaná 28. 3. 2017, uzavřená mezi žalovanými jako prodávajícími a žalobkyní jako kupující (výrok pod bodem I), určil, že žalobkyně je vlastnicí nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště XY na LV č. XY obec a katastrální území XY, a to pozemku označeného jako stavební parcela parcelní číslo XY, jehož součástí je stavba č. p. XY a pozemku označeného jako parcela číslo XY (výrok pod bodem II), a rozhodl, že žalobkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem III).
2. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 11. 9. 2024, č. j. 27 Co 105/2024-656, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body II a III potvrdil (výrok I) a rozhodl o povinnosti žalovaných společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 10 164 Kč (výrok II).
3. Žalovaní podali včasné dovolání proti výroku I rozsudku odvolacího soudu (podle obsahu dovolání jen proti té jeho části, kterou byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, tj. ve výroku pod bodem II), které mají za přípustné podle § 236 a následující zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve kterém navrhují, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v rozsahu napadeném dovoláním, včetně výroků pod body II. a III. rozsudku soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně navrhli, aby Nejvyšší soud rozhodl o odkladu právní moci napadeného rozsudku odvolacího soudu (zjevně v rozsahu napadeném dovoláním).
4. Návrh na odklad právní moci odůvodnili tím, že jsou závažně ohroženi na svých právech, neboť pokud by nedošlo k odkladu právní moci, došlo by v důsledku automatického postupu soudu ke vkladu vlastnického práva ze žalovaných na žalobkyni. Žalobkyně by pak s předmětnými nemovitostmi mohla libovolně nakládat, mj. by mohla činit stavební či jiné zásahy do nemovitostí, zejména by však žalobkyni nic nebránilo, aby nemovitosti převedla dále na třetí osoby. Pokud by žalobkyně nemovitost prodala jakékoli třetí osobě a poté by Nejvyšší soud vyhověl podanému dovolání a žalovaní by následně byli ve sporu úspěšní, bylo by pro žalované již de facto nemožné domoci se zpět vydání předmětných nemovitostí. Poukázali též na řízení o žalobě o vyklizení předmětných nemovitostí (vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 7 C 377/2022, které bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení, v němž byl vydán napadený rozsudek. Uvedli, že odklad právní moci rozsudku se nijak nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení.
5. Žalobkyně ve vyjádření k dovolání navrhla jeho odmítnutí pro nepřípustnost, nebo zamítnutí pro nedůvodnost. Měla za to, že není důvod pro odklad právní moci napadeného rozsudku, neboť je dlouhodobým výlučným uživatelem nemovitostí, nejsou plánovány žádné zásadní opravy nemovitostí, žalovaní svou obavu ničím konkrétním nepodložili (žádné konkrétní okolnosti nenasvědčují tomu, že by žalobkyně skutečně měla v úmyslu provádět na nemovitostech jakékoliv změny, či je prodat). Poukázala na možnost zabránit případné hrozbě prodeje nemovitostí mírnějšími prostředky – zápisem poznámky o podaném dovolání (poznámky spornosti). Požadovala proto, aby Nejvyšší soud nevyhověl návrhu žalovaných na odklad právní moci.
6. Podle § 243 písm. b) o. s. ř., může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 144/2018“), rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle § 243 písm. a) o. s. ř. a dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit (ve smyslu § 243 písm. b) o. s. ř. jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
8. Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci jsou splněny předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí (v rozsahu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví žalobkyně k předmětným nemovitým věcem), neboť právní moc napadeného rozsudku odvolacího soudu (v uvedeném rozsahu) žalované závažně ohrožuje v jejich právech. Podle dovoláním napadeného pravomocného rozhodnutí je možné vložit vlastnické právo k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně. V případě, že by dovolací soud napadené rozhodnutí na základě dovolání následně zrušil, avšak do právní moci takového rozhodnutí by došlo k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, nejenže by s takovým stavem byly spojeny další náklady nezbytné k tomu, aby se žalovaní zpět dovolali ochrany svého práva, k ohrožení práv žalovaných v takovém případě dojde i s ohledem na princip materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí a na § 243d odst. 2 o. s. ř. poskytující ochranu třetím osobám, jejichž právní vztahy nemohou být novým rozhodnutím dotčeny, a též v souvislosti s jiným probíhajícím soudním řízením mezi účastníky (o vyklizení), které bylo přerušeno právě do pravomocného skončení této věci. Taková hrozba závažné újmy přitom z povahy projednávané věci, v níž jde o určovací žalobu, nemůže být sistována odkladem vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. 27 Cdo 138/2023, a ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 28 Cdo 3748/2023). Současně se odklad právní moci nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
9. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud odložil (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) právní moc rozhodnutí odvolacího soudu (v dovoláním napadeném rozsahu) do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 1. 2025 Mgr. Jiří Němec předseda senátu