23 Cdo 4889/2017-130
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce J. S., proti žalované IGETRA s.r.o. se sídlem v Jablonci nad Nisou, Podhorská 377/20, IČO 25411667, o zrušení rozhodčího nálezu vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 9 C 49/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. října 2015, č. j. 24 Co 361/2015-97, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku 300 Kč na náhradě nákladů dovolacího řízení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění: (§243f odst. 3 o. s. ř.)
Okresní soud v Havlíčkově Brodě jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 17. června 2015, č. j. 9 C 49/2013-72, zrušil rozhodčí nález rozhodce Ing. Jiřího Hudery ze dne 9. září 2013, č. j. 48 R 002/2012-3, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. října 2015, č. j. 24 Co 361/2015-97, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba na zrušení výše označeného rozhodčího nálezu se zamítá a rozhodl o nákladech řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dne 18. ledna 2016 dovoláním, v němž pouze stručně uvedl, že dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť dovolatel má za to, že napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam, protože právní posouzení věci odvolacího soudu je v rozporu s konstantní rozhodovací praxí soudů. V tomto podání dovolatel dále uvedl, že bližší odůvodnění dovolání doplní následně. Doplnění dovolání bylo pak učiněno dne 1. února 2016. Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že odvolací soud se vypořádal se všemi námitkami, které žalobce v žalobě uplatnil, a jeho právní posouzení věci je správné.
Dále namítala, že dovolatel uplatnil v dovolání nepřípustné novoty. Žalovaná proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o.
s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSCR 97/2013, jež obstálo i v ústavní rovině – ústavní stížnost proti tomuto usnesení Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. II. ÚS 383/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2013, sen. zn. 29 NSCR 114/2013, příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2015, sen. zn. 29 NSCR 104/2015). Dovolatel podal dovolání dne 18. ledna 2016 v poslední den lhůty pro podání dovolání, aniž by v tomto podání vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Včasně podané dovolání tedy postrádá obsahové náležitosti požadované § 241a odst. 2 o. s. ř., přičemž náležitosti dovolání je dle § 241b odst. 3 o. s. ř. možné doplnit pouze ve lhůtě k podání dovolání, což dovolatel neučinil, neboť podání, kterým dovolatel doplňuje odůvodnění svého dovolání, bylo učiněno až dne 1. února 2016, tedy po uplynutí lhůty k podání dovolání. Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání postrádá potřebné náležitosti, neboť dovolatel ve včasně podaném dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání odmítnout podle § 243c odst. 1 o. s.
ř., neboť v dovolacím řízení nelze pokračovat pro vadu, kterou dovolatel včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil. Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s § 243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neodůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. listopadu 2017
JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu