23 Nd 119/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně Investiční ALFA a. s., se sídlem v Praze, Kobrova 3331/3, identifikační číslo osoby 27922448, zastoupené JUDr. Martinem Havelkou, advokátem se sídlem v Praze, Rohanské nábřeží 721/39, proti žalované VCES a. s., se sídlem v Praze, Českomoravská 2420/15, identifikační číslo osoby 26746573, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze, Na Florenci 2116/15, o zaplacení částky 18.763.969 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 52 C 144/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2024, č. j. 20 Co 26/2023-1079, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2024, č. j. 20 Co 26/2023-1079, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
specifikovaným (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II a III).
2. K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 14. 11. 2024, č. j. 20 Co 26/2023-1079, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I co do částky 16.262.106,36 Kč s příslušenstvím (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (druhý a třetí výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že provedením výkonu rozhodnutí jí hrozí závažná újma.
4. Žalovaná uvedla, že závažnost újmy, která jí hrozí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, je doložena zejména samotnou výší přiznaných částek, které odpovídají nárokům ve výši přes 20.000.000 Kč.
5. Žalovaná má za to, že pokud by splnila celou vymáhanou povinnost, bude prakticky nemožné se vůči žalobkyni poté domoci jakékoli takto zaplacené částky nazpět. Z veřejně dostupných finančních výkazů žalobkyně od roku 2017 totiž vyplývá, že žalobkyně prakticky neustále dosahuje pouze negativního hospodářského výsledku (ztráty), a to většinou v řádech milionů korun českých; žalobkyně nikdy neměla žádný majetek ani dluhy, které by přeceňovala na reálnou hodnotu, a jediným projektem, na kterém se kdy podílela, byl projekt Aurora ve spolupráci se žalovanou; žalobkyně nemá ani žádné zaměstnance, kteří by se podíleli na její podnikatelské činnosti zapsané v obchodním rejstříku, žalobkyně tak prakticky žádnou činnost nevykonává; a konečně žalobkyně má v majetku pouze 1 bytovou jednotku, která jí zůstala z realizace díla, a kterou dosud nemohla zcizit. Obvodní soud pro Prahu 8 již v roce 2016 předběžným opatřením ze dne 15. 12. 2016, č. j. 9 C 144/2016-232, zakázal žalobkyni disponovat s touto jednotkou, a to výlučně právě z důvodu (dle soudu) osvědčené nemajetnosti žalobkyně.
6. Dle žalované z ničeho nevyplývá, že by žalobkyni v případě odkladu vykonatelnosti napadeného rozsudku hrozila jakákoli újma. Naproti tomu, i kdyby Nejvyšší soud k dovolání žalované zrušil napadený rozsudek, důsledky bezodkladného výkonu napadeného rozsudku by nemusely být napravitelné.
7. Podle ustanovení § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
8. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
9. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení § 238 o. s. ř. (jde-li o onu část meritorního rozhodnutí, jíž se žalované ukládá povinnost k peněžitému plnění) a nelze tak vyloučit, že dovolání může být – za splnění předpokladů uvedených v § 237 o. s. ř. – přípustné, potažmo důvodné (uzavře-li dovolací soud, že je naplněn vymezený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř.). Podle dovoláním napadeného rozhodnutí poté, co uplynula (pariční) lhůta ke splnění uložené povinnosti (§ 160 odst. 1, § 161 odst. 1 o. s. ř.), lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, přičemž s ohledem na celkovou výši soudem uložené platební povinnosti (věcným, jakož i akcesorickými výroky rozsudku odvolacího soudu je dovolatelce uložena povinnost k zaplacení peněžitého plnění ve značné výši) by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovolatelce hrozila závažná újma na jejích právech.
10. Odklad vykonatelnosti rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/2017).
11. Nejvyšší soud proto, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, rozhodl, že se vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku Městského soudu v Praze odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 4. 2025
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu