23 Nd 14/2019-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Handlara, Ph.D., v právní věci navrhovatele T. R., nar. XY, bytem XY, o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 75 EXE 5324/2016, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 8. 2018, č. j. 30 UL 16/2018-8, t a k t o :
I. Řízení o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 8. 2018, č. j. 30 UL 16/2018-8, se zastavuje.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
náhradu nákladů řízení (výrok II). Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání datované dnem 27. 12. 2018.
Podle ustanovení § 174a odst. 9 věty druhé zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky.
Tomu, že proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky, tedy ani odvolání, koresponduje skutečnost, že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty zákon o soudech a soudcích ani občanský soudní řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Je-li podáno „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura roč. 2001 pod číslem 85).
Protože zde tedy není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 8. 2018, č. j. 30 UL 16/2018-8, Nejvyšší soud řízení o tomto podání navrhovatele zastavil (§ 243c, § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 6. 2019
JUDr. Zdeněk Des předseda senátu