23 Nd 177/2022-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Intrum Czech, s.r.o. se sídlem Prosecká 851/64, Prosek, 190 00 Praha 9, IČO 27221971, zastoupené JUDr. Pavlem Staňkem, advokátem se sídlem Plzeňská 3350/18, 150 00 Praha 5, proti povinnému M. V., nar. XY, naposledy bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 2884/2021, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 2884/2021 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Návrhem na nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením se oprávněná prostřednictvím soudního exekutora domáhá vymožení své pohledávky ve výši 14 309,58 Kč s příslušenstvím na základě vykonatelného exekučního titulu. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 21. 1. 2022, č. j. 65 EXE 2884/2021-17, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po doručení tohoto usnesení a marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnou bude věc předložena Nejvyššímu soudu, který věc projedná a rozhodne.
Obvodní soud pro Prahu 5 v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný je slovenský státní příslušník a není zapsán v Centrální evidenci obyvatel České republiky. Dotazem na Ředitelství služby cizinecké policie bylo zjištěno, že povinný nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu. Současné místo pobytu povinného není známé. Obvodní soud pro Prahu 5 s odkazem na a § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „exekuční řád“) a § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o.
s. ř.“) dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele).
Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 nebo ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného, tedy Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 4. 2022
JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu