23 Nd 191/2023-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v právní věci žalobkyně Cryptosic Technology s.r.o., sídlem K Antoníčku 364, 735 62 Český Těšín - Mosty, identifikační číslo osoby 06372643, zastoupené Mgr. Tomášem Miketou, advokátem se sídlem Jaklovecká 1249/18, 710 00 Ostrava, proti žalované KM&T a.s., sídlem Kúpeľská 661, 073 01 Sobrance, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 53444558, o návrhu na vydání evropského platebního rozkazu na částku 87.000 Kč s příslušenstvím a 21.750 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 42 EVC 4/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 42 EVC 4/2022 projedná a rozhodne Okresní soud v Třebíči.
Žalobkyně se žalobou po žalované domáhá zaplacení neuhrazeného nájemného a s tím související smluvní pokuty z nájmu nemovitosti – části pozemku v areálu bioplynové stanice pronajímatele p. č. XY, k. ú. XY, obec XY. Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 9. 1. 2023, č. j. 42 EVC 4/2022-21, jež Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 2. 2023, č. j. 8 Co 39/2023-27, potvrdil, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Důvodem pro uvedený postup okresního soudu bylo zjištění, že se v daném případě jedná o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, neboť žalovaná je právnickou osobou se sídlem ve Slovenské republice a z obsahu spisu nevyplývá a soudu není známo, že by v České republice byl umístěn její závod nebo organizační složka závodu nebo že by žalovaná měla v České republice majetek. Podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.
s. ř.“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud předesílá, že není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněného pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle § 11 odst. 3 o.
s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Před vydáním rozhodnutí, jímž vyzve k určení místně příslušného soudu Nejvyšší soud, je soud, u kterého byla podána žaloba, povinen náležitě zkoumat, zda v případě sporu s mezinárodním prvkem je dána pravomoc českého soudu, a tento svůj závěr v takovém rozhodnutí (dospěje-li k závěru, že pravomoc českých soudů je dána, takže je namístě postup dle § 11 odst. 3 a § 105 o.
s. ř.) náležitě odůvodnit. Z obsahu spisu Nejvyšší soud zjistil, že se soudy zabývaly pravomocí soudů
České republiky, přičemž z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2023, č. j. 8 Co 39/2023-27, vyplývá, že otázka byla vyřešena kladně. Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85 odst. 3 o. s. ř. je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Podle § 86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
Podle odstavce 3 téhož ustanovení proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu. Podle ustanovení § 88 písm. b) o. s. ř. je namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene a). Žalovaná, jež je obchodní společností (právnickou osobou) se sídlem ve Slovenské republice, nemá obecný soud v České republice.
V České republice nemá umístěn závod či organizační složku závodu a není známo, že by měla v České republice majetek. Na projednávaný případ se nevztahuje ani § 88 písm. b) o. s. ř., neboť příslušnost podle tohoto ustanovení je dána jen tehdy, jde-li v řízení o samotnou existenci práva k nemovitosti, jeho trvání a zánik, nikoliv pouze o práva a povinnosti z toho plynoucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 1207/2005). Podle ustanovení občanského soudního řádu o místní příslušnosti nelze tedy určit obecný soud žalované.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud proto určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Třebíči, v jehož obvodu se nachází předmětný pozemek, kterého se týkal nájemní vztah účastníků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Nd 208/2018, ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Nd 369/2016, a ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 30 Nd 625/2020).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2023
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu