23 Nd 201/2025-266
USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně České republiky – Ministerstva financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, identifikační číslo osoby 00006947, proti žalovaným 1) AQUATEST a.s., se sídlem v Praze 1, Platnéřská 88/9, identifikační číslo osoby 44794843, a 2) RUMPOLD s.r.o., se sídlem v Praze 1, Klimentská 1746/52, identifikační číslo osoby 61459364, zastoupené Mgr. Štefanem Potočňákem, advokátem se sídlem v Praze 1, V Celnici 1034/6, o zaplacení 43 270 214,22 Kč s příslušenstvím a 1 200 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 179/2023, o návrhu žalované 2) na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2025, č. j. 20 Co 2/2025-227, takto:
Návrh žalované 2) na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2025, č. j. 20 Co 2/2025–227, se zamítá.
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 11. 6. 2024, č. j. 30 C 179/2023-124, uložil žalované 1) povinnost zaplatit žalobkyni částky 23 622 296,99 Kč a 7 073 370,57 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výroky pod body I, III a V), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované 1) zaplacení částek 5 501 176,09 Kč a 7 073 370,57 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení (výroky pod body II a IV), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované 2) zaplacení částek 1 200 Kč, 23 622 296,99 Kč, 5 501 176,09 Kč a 14 146 741,14 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem VI), rozhodl o povinnosti žalované 1) k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 1 507,70 Kč (výrok pod bodem VII), uložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů řízení žalované 2) ve výši 711 951,90 Kč (výrok pod bodem VIII) a rozhodl o povinnosti žalované 1) k zaplacení poměrné části soudního poplatku ze žaloby České republice ve výši 853 735 Kč (výrok pod bodem IX).
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalované 1) v zamítavých výrocích o věci samé pod body II a IV a ve vztahu k žalované 2) v zamítavém výroku o věci samé pod bodem VI ohledně částek 5 501 176,09 Kč s příslušenstvím a 7 073 370,57 Kč s příslušenstvím (výrok I), rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé pod bodem VI změnil tak, že žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně se žalovanou 1) částku 23 622 296,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky z částky 22 316 758,30 Kč od 1.
1. 2023 do 10. 2. 2023, z částky 24 619 716 Kč od 11. 2. 2023 do 11. 5. 2023, z částky 24 555 736,99 Kč od 12. 5. 2023 do 17. 5. 2023, z částky 24 555 136,99 Kč od 18. 5. 2023 do 29. 5. 2023, z částky 24 244 196,99 Kč od 30. 5. 2023 do 23. 6. 2023, z částky 23 622 296,99 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení, částku 7 073 370,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 24. 6. 2023 do zaplacení a částku 1 200 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), rozhodl o povinnosti žalovaných 1) a 2) společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 1 008 Kč (výrok III), rozhodl o tom, že žalobkyně a žalovaná 1) navzájem nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok IV), o povinnosti žalované 2) zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 252 Kč (výrok V), o společné a nerozdílné povinnosti žalovaných 1) a 2) k zaplacení soudního poplatku České republice za řízení před soudem prvního stupně ve výši 1 443 219 Kč a o povinnosti žalované 2) k zaplacení soudního poplatku České republice za odvolací řízení ve výši 1 443 219 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná 2) včasné dovolání. Současně s podáním dovolání navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, a tento návrh doručila podáním ze dne 9. 4. 2025 Nejvyššímu soudu. Návrh odůvodnila tím, že splňuje všechny předpoklady pro vyhovění návrhu vyžadované judikaturou Nejvyššího soudu, a zejména tím, že by jí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila závažná újma na jejích právech. K tomu uvedla, že se zabývá podnikáním ve veřejném zájmu, neboť poskytuje mimo jiné služby v oblasti nakládání s odpady a podílí se též na projektech změny řešení nakládání s odpady v České republice v souvislosti s jeho dalším energetickým využitím, na kterých by v důsledku neprodleného výkonu napadeného rozsudku nemohla nadále participovat.
Neprodlený výkon rozhodnutí by podle žalované 2) neúměrně zatížil její cash flow a měl by významné negativní dopady na její podnikání s ohledem na překvapivé uložení povinnosti k zaplacení částky 30 695 667,56 Kč s příslušenstvím činícím kde dni 21. 3. 2025 částku 9 754 077,85 Kč. Uvedla, že není schopna takovou velmi vysokou částku v krátkodobém časovém horizontu zaplatit bez významných negativních dopadů do svého podnikání ani získat případné úvěrové financování, nadto zahájení nuceného výkonu rozhodnutí/ exekuce by šanci na zisk externího financování dramaticky snížil.
Vyčerpání všech likvidních dostupných prostředků by dále mohlo mít za následek ohrožení průběžných úhrad aktuálních závazků žalované 2) ve všech oblastech jejího působení, případně by byla nucena k rychlému a nevýhodnému prodeji své techniky, bez níž by prakticky nemohla pokračovat v řádném plnění stávajících závazků včetně závazků vůči veřejnoprávním subjektům. V tomto směru poukázala na to, že na účtech disponuje finanční rezervou ve výši přibližně 10 milionů Kč (další prostředky jsou uloženy na vázaném účtu pro účely rekultivace skládky odpadů XY).
Odkázala i na svou současnou ekonomickou situaci zahrnující za první dva měsíce roku 2025 ztrátu ve výši 678 000 Kč a na stáří svého dlouhodobého hmotného majetku (vozidel) vyžadující v brzké době modernizaci s nemalými finančními náklady, aby byla nadále konkurenceschopná vůči jiným soutěžitelům na trhu. Bez těchto investic by podle žalované 2) hrozila faktická nemožnost úspěchu v dalších zadávacích řízeních, které jsou pro její podnikání zcela zásadní. Podle žalované 2) nelze též vyloučit, že neprodlený výkon rozhodnutí by vyústil v její neschopnost dostát závazkům vůči svým zaměstnancům a donutil by ji k propouštění.
Zdůraznila též, že nemá faktickou možnost regresu po žalované 1), jejíž ekonomická situace je několik let tristní, a též, že žalobkyni odložením vykonatelnosti újma nevznikne, neboť s ohledem na objem prostředků, se kterými žalobkyně hospodaří, je výše peněžitého plnění přiznaného napadeným rozsudkem naprosto zanedbatelná. Neprodlený výkon rozhodnutí by tak podle žalované 2) měl významné negativní dopady na její finanční zdraví a vážně by ohrozil její další provoz. Podle § 243 zákona č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud ve své ustálené rozhodovací praxi již opakovaně uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1352/2018, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu
– na http://www.nsoud.cz). Závažnost újmy, která dovolateli hrozí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Žalované 2) lze přisvědčit v tom, že s ohledem na výši plnění přiznaného rozsudkem může jeho neprodlený výkon či exekuce způsobit žalované 2) potíže v jejím podnikání, nicméně s ohledem na žalobkyní doložené skutečnosti a skutečnosti známé soudu z úřední činnosti (z účetních závěrek veřejně dostupných v obchodním rejstříku) nelze uzavřít, že by neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí či jeho exekucí hrozila žalované 2) závažná újma.
V prvé řadě z podkladů předložených žalovanou 2) vyplývá, že ohledně části plnění uloženého napadeným rozsudkem již došlo k započtení pohledávek žalované 2) vůči žalobkyni, které bylo žalobkyní akceptováno (ohledně částky 9 072 573,02 Kč) a ve vztahu k takové částce již tedy výkon napadeného rozhodnutí žalované 2) nehrozí. Podle předložené účetní rozvahy žalované 2) aktualizované k datu 28. 2. 2025 je zřejmé, že žalovaná 2) disponuje na účtech finančními prostředky ve výši tvrzené v návrhu, disponuje kromě jí uváděného hmotného movitého majetku též majetkem nemovitým v účetní hodnotě 124 558 000 Kč, současně však vykazuje nerozdělený zisk hospodaření z minulých let ve výši 175 561 000 Kč a též rezervy (ostatní) ve výši 47 276 000 Kč, přičemž z výroční zprávy za rok 2023 vyplývá, že rezervu (tehdy ve výši 29 132 000 Kč) vytvořila právě v souvislosti s vedením tohoto sporu.
Žalovaná 2) též vykazuje zápůjčky a úvěry dceřiným společnostem ve výši 66 900 000 Kč a podíly ve výši 120 586 000 Kč. Objem jejích pohledávek činí 81 831 000 Kč a objem jejích závazků činí 83 412 000 Kč. S ohledem na tyto majetkové ukazatele tedy nelze mít za to, že by případné negativní dopady výkonu rozhodnutí (exekuce) nemohly být pokryty v rámci podnikání žalované 2) z jiných zdrojů, a tedy nelze uzavřít, že by neprodlený výkon rozhodnutí či exekuce na plnění, jež jí bylo uloženo napadeným rozhodnutím, hrozil žalované 2) způsobením závažné újmy.
Nadto i při případném úspěchu žalované 2) v dovolacím řízení nehrozí, s ohledem na, to že žalobkyní je Česká republika, že by vymožené prostředky nebyla žalovaná 2) schopna získat zpět. Nejvyšší soud proto návrh žalované 2) na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl pro nesplnění předpokladu hrozby závažné újmy žalované 2) a již se (pro nadbytečnost) nezabýval tím, zda byly splněny další předpoklady, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 4. 2025
Mgr. Jiří Němec předseda senátu