23 Nd 243/2021-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3, IČO 41197518, proti povinné L. S., nar. XY, naposledy bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 401/2021, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 401/2021, projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Exekučním návrhem doručeným Okresnímu soudu v Hodoníně se oprávněná domáhá vymožení své pohledávky ve výši 7 474 Kč prostřednictvím soudního exekutora na základě vykonatelného exekučního titulu. Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 15. 4. 2021, č. j. 50 EXE 401/2021-20, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnou proti cit. usnesení bude věc ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud v Hodoníně v odůvodnění usnesení uvedl, že povinná má sice v exekučním návrhu uvedenu adresu XY, avšak podle Centrální evidence obyvatel má označená povinná od 3. 7. 2017 ukončený pobyt občana České republiky na této adrese a nemá uvedenu žádnou jinou adresu trvalého pobytu v České republice. Oprávněná k dotazu soudu uvedla, že ji nejsou známé skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti soudu. Okresní soud v Hodoníně s odkazem na ustanovení § 45 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „exekuční řád“) dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, a proto vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, konstatoval, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011 nebo ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018, či ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 23 Nd 590/2020). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že za místně příslušný určil soud, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné, tedy Okresní soud v Hodoníně. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 6. 2021
JUDr. Kateřina Hornochová předsedkyně senátu